Arthur Conan
Doyle
Ztracený svět –
The Lost World – 1912
Vypravěč knihy,
reportér Malone, se zamiluje do své kamarádky Markéty. Ta ho ale
odmítne, protože by chtěla nějakého statečného dobrodruha, ne jen
obyčejného novináře. Malone se rozhodne podniknut cokoliv, aby se
Markétě zalíbil.
Brzy nato
dostane Malone za úkol udělat rozhovor se svérázným profesorem
Challengerem, který přišel s objevem tak senzačním, že jej angličtí
vědci automaticky považují za podvod. Tvrdí, že se mu podařilo
v Jižní Americe najít nepřístupnou plošinu, na níž přežila
prehistorická zvířata.
Aby Challenger
svá tvrzení doložil, uspořádá výpravu do Jižní Ameriky. Malone,
dychtící po jakémkoliv chrabrém počinu, se k expedici ihned přidá.
Čtyřčlennou skupinu doplní ještě profesor Summerlee a zkušený
cestovatel lord Roxton.
Po
několikadenním putování se dostanou k úpatí plošiny, nedaří se jim
však zdolat strmé srázy. Challenger si nakonec s problémem poradí –
porazí strom na kopci poblíž útesů, po kterém přelezou na plošinu.
Sopečná činnost
vyzdvihla plošinu před miliony let vysoko nad okolí, čímž bylo
zamezeno kontaktu s vnějším světem. Proto zde vývoj probíhal se
značnými rozdíly. Prohánějí se tu nebezpeční, ale hloupí dinosauři,
další havěť se skrývá v lesích a téměř každý živočich už ve
známém světě dávno vymřel.
Také se ukáže
se, že na plošinu utekl před kolonizátory jeden indiánský kmen.
Pomohou indiánům porazit opolidi, jejich odvěké nepřátele, a
nedlouho nato plošinu opustí.
Vrátí se do
Londýna, kde Challenger umlčí všechny pochyby exemplářem živoucího
pterodaktyla. Malone se vydá za Markétou, zjistí však, že se již
vdala – a to za pouhého úředníka.
„Ztracený svět“
patří vedle případů geniálního detektiva Sherlocka Holmese
k nejpopulárnějším Doylovým dílům. Má všechno, co by dobrodružné sci-fi
mělo mít – chytrý nápad, napínavý děj, jasně dané postavy, jemný
humor a přitažlivé prostředí. Čas navíc daroval knize další trumf –
kouzelnou atmosféru Anglie na počátku dvacátého století.