George Bernard
Shaw
Živnost paní
Warrenové – Mrs. Warren's Profession – 1893
Hra začíná
příjezdem pracovité a upjaté studentky Vivie do matčiny vily. Nikdy
se spolu moc nestýkaly, matka jí jen posílala peníze a Vivie ani
neví, čím se vlastně matka živí. O něco později se dozvídá, že paní
Warrenová si udělala kariéru jako prostitutka.
Vivie matkou
nejprve pohrdá, ale když jí matka vysvětlí, jak se k řemeslu vlastně
dostala a že pro ni nebylo jiné cesty, Vivie souhlasí, dokonce matku
obdivuje jako silnou, sebevědomou ženu. Když se však dozvídá, že
matka nadále – byť již velice zámožná – dokonce síť nevěstinců vede,
opět se před ní uzavírá, odmítne od ní nadále brát peníze a odchází
pracovat do advokátní kanceláře.
„Živnost paní
Warrenové“ je svižná, lehce vtipná hra, řemeslně velice kvalitně
napsaná. Nicméně nemohu se zbavit jistého zklamání; jednak
kontroverze, kterou vzbuzovala hra ve své době, mi přijde dosti
přehnaná, na dnešní poměr až úsměvná, jednak vyústění hry je poněkud
neuspokojivé.
Nicméně jisté
rozčarování pochází spíše z mylných očekávání než z nekvality hry.
Kromě prostituce, která je sice lákadlem a jakoby hlavním tématem
hry, hra spíše obecně odkazuje k postavení ženy v tehdejší
společnosti. Ještě obecnějším – a tedy nadčasovějším – tématem je
svár mezi dobrými mravy, které hlásá společnost, a realitou, v které
tito lidé žijí. Díky tomu, že Shaw nekáže, jen předvádí, dokáže hra
přimět k zamyšlení, jestli to, co pokládáme za ctihodné, má vlastně
nějaký význam.
Na druhou stranu
postavy ve hře působí dosti ploše a jejich jednání postrádá silnější
motivaci. Spíše pobíhají sem a tam, aby se rychle došlo k situacím,
které chce autor rozebírat. Nicméně tyto výstupy jsou zase roztomile
vtipné, a tak není důvod, proč je více kritizovat. Jedinou větší
výtkou je v podstatě absence hlubšího zážitku ze hry, která pramení
z nesoudržnosti díla jako celku, a tedy i poněkud vágního vyústění
bez silnější pointy.