Max Brooks
World War Z: An
Oral History of the Zombie War – 2006
„World
War Z“ je v podstatě sborník krátkých povídek mapující souboj
lidstva s epidemickou záplavou zombií. A to pěkně od jejího počátku
u zatopených území při výstavbě megalomanské čínské přehrady Tři
soutěsky, přes počáteční paniku z šíření zombií po celém světě až po
organizování vojenských operací ze zbylých střípků infrastruktury
jednotlivých států, vrcholící osvobozením New Yorku a povšechnou
stabilizací naší planety.
Jestli se něco nedá knize vytknout, tak je to důkladnost, se kterou
zombie-apokalypsu rozebírá. Ať už se jedná o záběr geografický, kde
procestujeme v podstatě celý svět (se zvýšenou pozorností na
sympatické USA a fanatické svinské Rusko, ale nakoukneme i do Čech),
tak co se týče možných prostředí, kde si zombie umí člověk
představit (zombie v mrakodrapu, zombie pod vodou, zombie v lese,
zombie ve stokách, zombie ve vesmíru.. no, to poslední úplně
neplatí, ale do vesmíru se také podíváme).
Tedy
z tematické pestrosti až oči přecházejí a čtenář se rozhodně nenudí.
Nicméně kniha se rozpíná i v dalších rovinách – psychologie jedince
zasaženého katastrofou je opakující se téma, které je rozebráno
k dokonalosti (a sebevraždami se zde nešetří); psychologie národů už
je trochu pochybná a skicovitá; a co se týče geopolitických narážek,
tak ty už jsou spíše naivního rázu (nicméně je vhodné připomenout,
že se jedná o knihu, kde jsou ZOMBIE, takže to není nijak zásadní
výtka).
Celkově se tedy jedná o velmi zábavné a chytré čtení, které je
naprostou povinností pro všechny, kdo v tematice zombií nacházejí
zalíbení. Nabízí se i srovnání s „Já, Legenda“, knihou, která by ve
zkratce mohla působit podobně, a přesto je niterně naprosto odlišná.
Od „World War Z“ dostanete klasický zombie mainstream; v „Já,
Legenda“ spíše hodně temnou sondu do psychiky člověka a jeho
základních pudů. Z hlediska literárního bych tedy „Já, Legenda“
hodnotil jako mnohem zdařilejší, byť zábavnost se nedá upřít ani
jedné z těchto knih.