Philip Kindred
Dick
Vulkánovo
kladivo – Vulcan’s Hammer – 1960
Příběh knihy se odehrává v blízké budoucnosti, kdy lidstvo kvůli
neustávajícím konfliktům svěřilo vládu nad světem nezaujatým
počítačům. Hlavní hrdina knihy, ředitel pro americkou oblast Barris,
přestává mít důvěru v zavedený systém. Společností zmítají nepokoje,
zvedá se vlna odporu proti vládě a potažmo i řídícímu počítači
Vulkán 3.
Barris opakovaně žádá Vulkán 3 o instrukce, jak naložit s
povstaleckým hnutím Léčitelů, které chce společnost zbavit okovů
technologie. Odpovědi se však nedočká. Barris tak nabyde podezření,
že hlavní ředitel Dill, který jediný přímo komunikuje s Vulkánem 3,
jeho žádosti buď počítači nepředává, nebo zatajuje odpovědi.
Barris konfrontuje Dilla a dozvídá se, že jeho podezření bylo
oprávněné; nicméně nejedná se o Dillovu zvůli. Dill totiž jedná na
pokyn staršího počítače Vulkán 2, který stále využívá k analýzám a
podle kterého bude reakce Vulkánu 3 na hnutí Léčitelů tak
nebezpečná, že by poškodila celou společnost. Z toho důvodu Dill
urputně jakékoliv zmínky o skutečném stavu společnosti Vulkánu 3
zatajuje, byť ten se přesto o léčitelském hnutí z jiných indicií
dozví (a Dilla začne považovat za nepřítele systému).
Vulkán 2 je o něco později záhadně zničen a Dill zavražděn roboty
ovládanými Vulkánem 3. Vulkán 3 se pokouší převzít vládu do
vlastních rukou s pomocí loajálních ředitelů. Barris se nechce
přiklonit ani na stranu Vulkánu 3, ani na stranu rebelských
Léčitelů, protože na obou stranách vidí jen krvavou řež. Později
však již nemá na výběr a snaží se alespoň vyjednat kompromis s
Léčiteli a na Vulkán 3 zaútočit.
V
závěru se ukáže, že Vulkán 2 ve skutečnosti nejenže necílil na blaho
společnosti, ale naopak sám hnutí Léčitelů vytvořil, aby mohl
odstranit Vulkán 3, a znovu tak plnit svou funkci vůdce společnosti.
Vulkán 3 pak také jen chladnokrevně zajišťuje svůj chod, z čehož
vzniká brutální, nelítostný konflikt. Zničení Vulkánu 2 však nebylo
dílem modernějšího stroje, ale právě vůdce Léčitelů, který chtěl
naplnit skutečné poslání svého hnutí. Díky Barrisovi pak v epickém
finále proniknou společně do útrob Vulkánu 3 a počítač vyhodí do
povětří. Pro společnost tak snad začíná nová éra, kdy technologie
sice nebudou vládnout, ale nebudou ani zavrženy.
„Vulkánovo
kladivo“ se v rámci Dickovy tvorby řadí mezi tradičnější sci-firomány;
jinými slovy, jedná se o celkem přehledné, smysluplné a nikterak
fantasmagorické čtení, ze kterého na druhou stranu není tolik poznat
Dickův typický rukopis či filozofický přesah.
Kniha je tak ideální pro ty čtenáře, co Dickovy romány vůbec
neznají. Tempo je jako vždy překotné, děj napínavý a celkově kniha
připomíná spíše konspirační thrillery než halucinogenní exkurzy z
Dickova pozdějšího období.
Na
druhou stranu se Dick ani v této umírněné podobě nezapře –
všeprostupující paranoia, nedůvěra k ženám, tlak studené války,
psychologizace postav či příjemně čtivý rukopis jsou i zde
stěžejními prvky. Vlastně není moc co vytknout, u knihy jsem se
dobře bavil a jediné, v čem trochu zaostává za nejlepšími Dickovými
díly, je to, že prostě nezasáhne tak hluboko.