Ladislav Špaček
Velká kniha
etikety – 2005
Tuto
knížku jsem dostal do ruky náhodou. Nicméně etiketa mě vždy zajímala
(byť spíše z akademického hlediska, jaká ta pravidla vlastně jsou a
je-li v nich nějaký smysl), a tak jsem se do ní pustil. Hodnocení je
však těžké – o tom níže.
Text
samotný je až na výjimky, kde by více pomohl obrázek, srozumitelný a
příjemně kultivovaný, občas proložený i decentním vtípkem. Také jej
oživují historky buď z nesčetných trapasů Václava Havla, či z
historie, které fungují velice dobře.
Problém však je především v koncepci knihy a dosti zavádějícím
názvu, který slibuje něco trochu jiného. „Velká kniha etikety“
jednak není velká, už napohled působí spíše jako román střední
délky, ovšem po bližším prozkoumání tvoří téměř dvacet stran obsah a
rejstřík, dalších čtyřicet ilustrace na úrovni výtvorů dětí z
mateřské školky a ani na stránkách s vlastním textem se prostorem
nešetřilo. Jednak, a to je asi závažnější, kniha se nedá použít jako
sborník etikety, ve kterém byste našli odpovědi na sporné otázky –
sice se snaží zmínit o všem, ale jen letmo, zběžně a rozhodně ne
úplně. O nějakých příkladech k řešení si také můžete nechat jen
zdát.
V
knize sice je i několik příloh s relevantními obrázky,
doprovázejícími vždy několik předešlých kapitol. Ale jich málo a na
nevhodných místech; nahrazení infantilních ilustrací schématy a
obrázky by bylo jednoznačně prospěšné. O důležitosti kapitol
„navštěvujeme ústavního činitele“ by se také dalo pochybovat.
Nechci přehnaně kritizovat, čtení je to milé a celkem poučné, jen by
mu jako název mnohem více slušelo „Malé popovídání o základech
etikety“, než okázalý, ale klamavý název, jaký nese.