Alexandre Dumas
Tři mušketýři –
Les Trois Mousquetaires – The Three Musketeers – 1844
Ambiciózní
mladík d’Artagnan přijíždí do Paříže, aby se stal mušketýrem. Díky
dobrému jménu je vlídně přijat a prozatímně umístěn mezi gardisty,
aby získal potřebné zkušenosti. Seznamuje se se třemi mušketýry,
šlechtici vystupujícími pod jmény Athos, Porthos a Aramis, které
vyzve všechny na souboj. Dříve než se s nimi stihne bít, jsou
všichni zavlečeni do souboje s kardinálovými poskoky, vítězí a
stávají se z nich nerozluční přátelé.
D’Artagnan se
zamiluje do půvabné ženy svého domácího, paní Bonacieuxové. Ta je
však unesena kardinálovými muži, poté na krátkou dobu uniká a opět
je zatčena. Později se d’Artagnan setkává s mylady de Winter,
svůdnou a nebezpečnou ženou, do které se zamiluje i proti své vůli.
Zjišťuje však, že k němu city jen hraje a sám ji krutě obelstí.
Přivolá však na sebe hněv tak zhoubný, že mu sotva uniká holým
životem. Později navíc zjišťuje, že jde o ženu Athose, kterou sám
šlechtic chtěl zavraždit pro její hříchy.
D’Artagnan zmaří
nejednou plány kardinála i mylady de Winter, jeho věrné špionky.
Pomůže utajit románek francouzské královny a vévody z Buckinghamu.
Zatímco praktický Richelieu mladíka chce pouze přetáhnout na svou
stranu, mylady usiluje o jeho smrt.
Později se
mušketýři vydávají dobýt pevnost La Rochelle, poslední baštu
protestantů. Zde je za své zásluhy d’Artagnan konečně přijat mezi
mušketýry. Vévoda z Buckinghamu přislíbí La Rochelle pomoc a město,
dokonale opevněné, tak má naději, které se houževnatě drží.
Richelieu proto pošle mylady, aby Buckinghama zavraždila. Je však na
tajnou zprávu od d’Artagnana zajata a vězněna. Z vězení však díky
svému přetvařování a podbízení prchá a ještě přiměje důstojníka,
který ji měl na starosti, aby spáchal atentát na Buckinghama.
Mylady prchá
z Anglie zpět do Francie. Mušketýři se o tom dozvědí a vydávají se
jí po stopě. Polapí ji, mylady však stihne ze zášti zavraždit paní
Bonacieuxovou, která je vězněna ve stejném klášteře, kde se mylady
ukrývá. Mušketýři mylady odsoudí za její hříchy a soukromě ji
popraví.
Musím rovnou
říci, že mě „Tři mušketýři“ velmi zarazili a zklamali. Jednak příběh
je mizerný, zmatený, nesouvislý a především neúnosně protahovaný.
Vypravěčský styl autora není nijak oslnivý, ovšem vzhledem k brakovosti
příběhu víceméně adekvátní. Nicméně hrdinové po sobě často házejí
repliky tak jalové, až to čtenáře zarazí.
Co mě ovšem
nejvíce překvapilo, jsou samotní hrdinové – rozhodně se nejedná o
bojovnější verzi Rychlých šípů a jejich pojetí cti má mnohem blíže k
pokrytectví než k jakékoliv kladné vlastnosti; jsou malicherní,
nezodpovědní, prchliví a parazitují na ostatních. Ovšem jsou ještě
zobrazováni jako ti dobří, to ano, jen je sotva může čtenář
shledávat sympatickými. A to je u knihy, která nemá žádné vysoké
ambice, dosti problém – když není lákavý hrdina, není lákavý příběh.
Alespoň Richelieu je atraktivní a jeho vyobrazení není tak ploché,
jak by se u padoucha čekalo. Naopak, ani moc padouchem není, spíše
jednoduše stojí na opačné straně než mušketýři.
Na obranu postav
je nutno přiznat, že v poslední třetině knihy z nich vše zlé
opadává, příběh se trochu vyjasní k chatrné zápletce, na kterou
čtenář v podstatě smutně čeká od začátku, a i napětí se trochu
vystupňuje. Přesto je to jen chabá náplast. „Tři mušketýři“ jsou
špatnou knihou i v porovnání s dobrodružnými romány pro děti. Snad
jen zázrakem mohli dojít věhlasu, jakému se dnes těší.