Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Philip Kindred Dick Svět, který stvořil Jones – The World Jones Made – 1956 Děj knihy (jako obvykle dosti epizodický) se odehrává ve fiktivní budoucnosti po zničující světové válce, kde panuje bizarní režim zvaný relativismus – jelikož za původce zla jsou považovány ideologie, je hlásání jakéhokoliv názoru trestné. Nicméně je nutno podotknout, že kniha tento svět neprezentuje jako orwellovsky zničující vymývání mozků, ale jako víceméně dobrovolný stav vynucený drtivými okolnostmi. Celkem bezproblémový chod státu však naruší prorok Jones. Ten se, pravděpodobně v důsledku užití zničujících zbraní během války, narodil s vlastností vidět rok do budoucnosti. Jones nehádá, ale ví – což celý relativismus silně podkopává. (Zde je opět vhodné učinit malou vsuvku – Jones budoucnost vidí, v podstatě v ní žije, a i když v současnosti má navíc vědomosti o událostech v následujícím roce a využívá jich, zároveň nemůže nic změnit. Vnitřní logika tohoto procesu je diskutabilní, ale jako obvykle ani není Dickovým cílem.) Jones je však paradoxně stejně tápající bytostí jako všichni ostatní – vidí jen rok dopředu, takže ačkoliv zfanatizuje celé davy vesmírnými výpravami, sám není schopen předvídat, jak tragicky selžou. V době, kdy si toto uvědomí, je už pozdě. Předvídá i vlastní smrt. Přivodí si ji v podstatě sám v době, kdy ještě veřejnost výpravám věří, aby za jejich selhání nebyl viněn on, ale jeho vrah. Kult Jonese pokračuje i po jeho smrti. „Svět, který stvořil Jones“ je důstojným románem v rámci Dickovy bibliografie i mimo ni. Ražením patří do autorovy serióznější tvorby. Rozhodně se nejedná o strhující sci-fi, nicméně díky bohaté imaginaci a někdy opravdu šíleným nápadům, ze kterých běhá mráz po zádech, nabízí přesně to, co je obecně na Dickových knihách lákavé. Na druhou stranu je nutno přiznat, že svým způsobem platí, že pokud jste četli jednu Dickovu knihu, četli jste všechny – i zde se řeší stejné problémy o povaze reality, hrdina-muž je dobrák, ale trochu slaboch, opět se tu objevuje dominantní ženská postava, která hrdinu sužuje, opět je logika příběhu vachrlatá. Ale podstatné je, že to knize nijak neškodí. Stejně si rád přečtu další.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Philip Kindred Dick

Svět, který stvořil Jones – The World Jones Made – 1956

Děj knihy (jako obvykle dosti epizodický) se odehrává ve fiktivní budoucnosti po zničující světové válce, kde panuje bizarní režim zvaný relativismus – jelikož za původce zla jsou považovány ideologie, je hlásání jakéhokoliv názoru trestné. Nicméně je nutno podotknout, že kniha tento svět neprezentuje jako orwellovsky zničující vymývání mozků, ale jako víceméně dobrovolný stav vynucený drtivými okolnostmi.

Celkem bezproblémový chod státu však naruší prorok Jones. Ten se, pravděpodobně v důsledku užití zničujících zbraní během války, narodil s vlastností vidět rok do budoucnosti. Jones nehádá, ale ví – což celý relativismus silně podkopává. (Zde je opět vhodné učinit malou vsuvku – Jones budoucnost vidí, v podstatě v ní žije, a i když v současnosti má navíc vědomosti o událostech v následujícím roce a využívá jich, zároveň nemůže nic změnit. Vnitřní logika tohoto procesu je diskutabilní, ale jako obvykle ani není Dickovým cílem.)

Jones je však paradoxně stejně tápající bytostí jako všichni ostatní – vidí jen rok dopředu, takže ačkoliv zfanatizuje celé davy vesmírnými výpravami, sám není schopen předvídat, jak tragicky selžou. V době, kdy si toto uvědomí, je už pozdě. Předvídá i vlastní smrt. Přivodí si ji v podstatě sám v době, kdy ještě veřejnost výpravám věří, aby za jejich selhání nebyl viněn on, ale jeho vrah. Kult Jonese pokračuje i po jeho smrti.

„Svět, který stvořil Jones“ je důstojným románem v rámci Dickovy bibliografie i mimo ni. Ražením patří do autorovy serióznější tvorby. Rozhodně se nejedná o strhující sci-fi, nicméně díky bohaté imaginaci a někdy opravdu šíleným nápadům, ze kterých běhá mráz po zádech, nabízí přesně to, co je obecně na Dickových knihách lákavé.

Na druhou stranu je nutno přiznat, že svým způsobem platí, že pokud jste četli jednu Dickovu knihu, četli jste všechny – i zde se řeší stejné problémy o povaze reality, hrdina-muž je dobrák, ale trochu slaboch, opět se tu objevuje dominantní ženská postava, která hrdinu sužuje, opět je logika příběhu vachrlatá. Ale podstatné je, že to knize nijak neškodí. Stejně si rád přečtu další.