Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

 

Home

Čtenářský deník

Maturitní otázky

Jiné materiály

Odkazy

Guestbook

E-mail

 

Susanna Clarková

Jonathan Strange & pan Norrell – Jonathan Strange & Mr Norrell – 2004

 

            Příběh knihy se odehrává na počátku devatenáctého století v Anglii. Ačkoliv je celý postaven na magii, historické reálie jsou zobrazeny věrně a pečlivě. Děj začíná schůzí yorských mágů-teoretiků. Sami kouzlit neumí, studují však dějiny magie a pravidelně schůzují. Do jejich poklidu zasáhne až postarší mužíček Norrell, který o sobě tvrdí, že na rozdíl od nich kouzlit umí. Přiměje je podepsat smlouvu, že pověsí svého koníčka na hřebík, pokud jim ukáže skutečné kouzlo. A to také dokáže – rozhýbe všechny sochy v katedrále.

            Od té doby hvězda pana Norrella stoupá vzhůru. Aby mohl získat větší vliv, odstěhuje se do Londýna. Nicméně aby získal důvěru veřejnosti, potřebuje zapůsobit nějakým skutečně mocným kouzlem. Situace se mu naskytne, když zemře mladičká snoubenka sira Polea. Norrellovi se podaří vrátit ji život; nicméně za velkou cenu. K provedení kouzla potřebuje pomoc elfa, který souhlasí pouze za podmínky, že bude zpola patřit jemu. Vláda i veřejnost tak blahořečí Norrellovi, lady Poleová však začne chřadnout. Elf ji totiž neustále unáší do svého zámku, kde se musí celé noci účastnit plesů.

            Později se Norrell setkává se Strangem, druhým praktikujícím mágem v Anglii. Na rozdíl od Norrella, který celý život studoval knihy, skupoval je a úmyslně zatajoval, aby se kouzelnický um nedostal do nepovolaných rukou, Strange je mág přirozený. Kouzla si spíše vymýšlí, neboť po Norrellových čistkách nezbylo mnoho zdrojů, kde by se mohl dostat k potřebným znalostem. Norrell přijme Strange do učení; jeho potenciál však Norrella značně převyšuje. Tento vztah oběma mnohé přináší, když je však Strange povolán sloužit v královské armádě pod vévodou z Wellingtonu ve Španělsku a později v Belgii, naučí se provozovat magii, ke které mu Norrell zakazoval přístup. Navíc Norrell i v tisku mystifikuje veřejnost a snaží se o to, aby magii nemohl provozovat kromě nich prakticky nikdo. Strange jeho názory nesdílí a mágové se nakonec na dlouhou dobu rozejdou.

            Podvodníček Drawlight a uhlazený Lascelles, Norrellovi rádci nepříliš vybraného charakteru, získávají nad mágem stále větší moc a brzy si ho omotají kolem prstu. Drawlight je sice chycen při jednom ze svých četných podvodů a uvržen do vězení, Lascelles však zůstává Norrellovi nablízku a řídí jeho záležitosti. Strange bádá a publikuje, zatímco Norrell se ho snaží zdiskreditovat. Potká ho však těžká rána – jeho krásná žena Arabela znenadání zemře. Strange se uzavře do sebe a i jeho magie znatelně potemní. Když dokončí práci na své knize, odjíždí z Anglie. Norrell knihu svého žáka začaruje a všem, kdo si ji koupí, se velmi rychle ztratí.

            Strange se usazuje v Itálii, kde se mu podaří učinit pozoruhodný objev. Pomocí uměle nastoleného šílenství dokáže vidět věci, které mu předtím byly skryty. Vydává se do Férie, země elfů, kde se ke svému překvapení shledává s lady Poleovou a se svou ženou. Než však stačí cokoliv podniknout, elf jej zakleje a pošle zpátky do Itálie. Od té doby není Strange schopen do Férie proniknout ani zvyšováním dávky šílenství, což se však logicky promítá do jeho zdravotního stavu. Navíc jej elf odsoudil k věčné samotě a životě v temnotě. Strange provází široký sloup tmy, která panuje všude, kam se jen vydá. Na to, aby reagoval na Norrellovy podlé činy, Strange vůbec nemyslí. Největší šanci však vidí v Norrellově obří knihovně a tak se vydává zpět do Anglie. Vysílá ještě posla ke svým přátelům – paradoxně Drawlighta, kterého přistihl v Itálii, jak jej špehuje.

            Vystrašený Drawlight nemá v úmyslu šíleného mága zradit, setkává se však s Lascellesem, kterému zprávy také sdělí. Lascelles Drawlighta jednoduše zastřelí, aby nemohl zprávy šířit dál. Zabíjením je naprosto posedlý a spěchá za Norrellem, aby se připravili na střetnutí se Strangem. Strange však jednoduše vrazí do domu a začaruje Norrellovu knihovnu. Služebnictvo, vylekané nepřirozenou temnotou, utíká z domu pryč, Norrellovi se podaří kouzlo prolomit a bojechtivý Lascelles tak zůstává sám. Nakonec se vydává jednou z nově otevřených cest do Férie, kde vyzývá na souboj strážce hradu. Zabíjí jej a vítězně jej nabodne na kůl. Kouzlo však přechází na něj a sám se tak stává dalším strážcem.

            Vystrašený a osamocený Norrell čeká, že jej Strange potrestá za to, jak jej očerňoval a zničil jeho knihu. Strange se však jen hrabe v knihách a na pomstu zatím nemyslí. Společně začnou hledat způsob, jak zachránit Arabelu. Jediným způsobem, jak zlomit kletbu, je však zabít jejího původce. Což se jim nakonec s notnou dávkou štěstí podaří. Arabela i lady Poleová jsou volné, Strange s Norrellem jsou však nadále (a nyní spolu) uvězněni ve sloupu věčné temnoty. S vědeckým nadšením se však společně pouští do dalšího studia.

           

            „Jonathan Strange & pan Norrell“ je sice fantasy, ale hodně jiná fantasy. Přímo se nabízí srovnání s dnes nehorázně populární potterovskou ságou, která je však kromě tématu jiná ve všech ohledech. Tato kniha rozhodně není napsána tak dynamicky a čtivě, přesto je mi její styl mnohem milejší – je kultivovaný, inteligentní a také jednoduše příjemný sám o sobě. Clarková nikam nespěchá, celý příběh se posunuje dopředu jen velmi zvolna. Dá se říct, že doba, ve které se děj odehrává, koresponduje se stylem, kterým je kniha napsána. „Jonathan Strange & pan Norrell“ až nápadně připomínají klasická díla devatenáctého století – a to je proti „Potterovi“ rozdíl nejmarkantnější.

            Příběh knihy je navíc zasazen do dobových reálií a do kontextu celé společnosti, což je další aspekt, ve kterém „Potter“ bolestně zaostává. Magie není násilně namontována na svět normálních lidí a trvale skryta, právě naopak. Příběh tak působí mnohem komplexněji a rozumněji (a skoro by se chtělo napsat uvěřitelněji, jakkoliv si to s fantasy žánrem může protiřečit). Historické postavy, které dějem prochází, dodávají knize osobitou atmosféru – ať už je to praktický vévoda z Wellingtonu, či zhýralý lord Byron, který ve Strangeově šílenství hledá inspiraci pro svou poezii.

            Z výše uvedeného je však také jasně vidět, že „Jonathan Strange & pan Norrell“ není zrovna četba pro děti, ani čtení příliš rychlé a prvoplánově zábavné. Nicméně celkový dojem z knihy je nesrovnatelně silnější než ze všech dílů „Harryho Pottera“ dohromady. Nedočtete ji jedním dechem, ale každý den se k ní budete rádi vracet; byť jen na pár chvil. Nepřináší totiž jen potěšení z dočtení, ale především ze čtení.