Gabriel García
Márquez
Sto roků samoty
– Cien años de soledad –
One Hundred
Years of Solitude – 1967
Příběh se
odehrává v malém provinčním městečku Macondu, začíná jeho
kolonizací, kdy se zde usadí skupina vedená Josém Arcadiem Buendíou.
Do městečka jezdí cikáni prezentovat své objevy a kouzla, městečko
se začne rozmáhat, přežije dokonce krvavé revoluční boje vedené
rovněž jedním z Buendíů. Po zavedení železnice přijedou do městečka
Američani, kteří si zde založí banánovou společnost, a Macondo ožije
bujarými večírky. Pak přijde několik let dešťů, které z Maconda
přistěhovalce vyženou. Poté už Macondo pozvolna umírá a s ním i
poslední z Buendíů.
Hlavním motivem
knihy je samota člověka a plynutí času, děj je často provázen
nadpřirozenými jevy, které jsou však prezentovány jako něco naprosto
všedního. Osobně mám z knihy poněkud rozporuplné pocity – na jednu
stranu se mi zdála utahaná a zbytečně dlouhá, na druhou stranu
podání příběhu bylo tak zvláštní, že jsem ji dočetl se zájmem.