Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Candace Bushnellová Sex ve městě – Sex and the City – 1997 Carrie je novinářka a má spousta přátel, co kupodivu někdy mají sex. A tak o tom píše. Tedy ne přímo o tom sexu, kdybyste se náhodou těšili na deskriptivní pornografii, jen o tom faktu, že ho mají a s kým ho mají. Jejich příběhy jsou jen střípky z jakési newyorské koláže a v zásadě spolu nijak nesouvisí, takže vystopovat ústřední dějovou linku moc nelze. Podstatné je, že Carrie nějakou dobu chodí s panem Božským, až s ním nakonec nechodí. A to je všechno. Ne že bych byl ze seriálové verze bůhvíjak na větvi, ale alespoň byla občas vtipná. Od knihy jsem pak čekal prakticky totéž – že to nebude literární klenot, ale veselá oddychovka. Ale právě ta vtipnost či stylovost (aneb product placement) knize absolutně schází. A to, co v ní je, je naopak naprosto debilní. Ano, před 20 lety možná stačilo k úspěchu, když se někdo opovážil bez uzardění napsat spojení „orální sex“. Jenže to jednak dnes už nikoho ze židle nezvedne, jednak to ani neznamená, že by kniha byla erotická – sex zde totiž není vyobrazen, jen konstatován; a ani konstatován není zrovna s nadšením, spíš mechanicky a zhnuseně. Ne že bych apriori trval na tom, že kniha musí být stejná jako seriál, natřískaná vtipy a orgasmy k prasknutí (a ano, chápu, že články, ze kterých je složená kniha, předcházely seriálu, ne naopak). Ale pak by musela Bushnellová umět trochu psát a hlavně mít co říct. Jednotlivé příběhy nemají žádnou pointu, žádné sdělení, jako společenská sonda nefunguje kniha vůbec, a i v té omezené míře, kde nějakým způsobem glosuje sociální vrstvu těch nejbohatších, nepůsobí vůbec věrohodně. „Sex ve městě“ je tak jen promenáda krátkých historek o pokřivených bohatých Newyorčanech, co mají strašně těžký život, jelikož neustále souloží s modelkami, ale dlouhodobý vztah si neudrží. Sto variací téhož, jen se někdy nešukají modelky, ale herečky; ne že by na tom záleželo. Třeba to u bohatých Američanů rezonuje jinak, ale u malého čecháčka soukromý tryskáč s polonahými modelkami zrovna soucit nebudí, jakkoliv prázdný vnitřní život mají dle Bushnellové tihle chudáčci mít.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Candace Bushnellová

Sex ve městě – Sex and the City – 1997

            Carrie je novinářka a má spousta přátel, co kupodivu někdy mají sex. A tak o tom píše. Tedy ne přímo o tom sexu, kdybyste se náhodou těšili na deskriptivní pornografii, jen o tom faktu, že ho mají a s kým ho mají. Jejich příběhy jsou jen střípky z jakési newyorské koláže a v zásadě spolu nijak nesouvisí, takže vystopovat ústřední dějovou linku moc nelze. Podstatné je, že Carrie nějakou dobu chodí s panem Božským, až s ním nakonec nechodí. A to je všechno.

            Ne že bych byl ze seriálové verze bůhvíjak na větvi, ale alespoň byla občas vtipná. Od knihy jsem pak čekal prakticky totéž – že to nebude literární klenot, ale veselá oddychovka. Ale právě ta vtipnost či stylovost (aneb product placement) knize absolutně schází. A to, co v ní je, je naopak naprosto debilní.

            Ano, před 20 lety možná stačilo k úspěchu, když se někdo opovážil bez uzardění napsat spojení „orální sex“. Jenže to jednak dnes už nikoho ze židle nezvedne, jednak to ani neznamená, že by kniha byla erotická – sex zde totiž není vyobrazen, jen konstatován; a ani konstatován není zrovna s nadšením, spíš mechanicky a zhnuseně.

            Ne že bych apriori trval na tom, že kniha musí být stejná jako seriál, natřískaná vtipy a orgasmy k prasknutí (a ano, chápu, že články, ze kterých je složená kniha, předcházely seriálu, ne naopak). Ale pak by musela Bushnellová umět trochu psát a hlavně mít co říct. Jednotlivé příběhy nemají žádnou pointu, žádné sdělení, jako společenská sonda nefunguje kniha vůbec, a i v té omezené míře, kde nějakým způsobem glosuje sociální vrstvu těch nejbohatších, nepůsobí vůbec věrohodně.

„Sex ve městě“ je tak jen promenáda krátkých historek o pokřivených bohatých Newyorčanech, co mají strašně těžký život, jelikož neustále souloží s modelkami, ale dlouhodobý vztah si neudrží. Sto variací téhož, jen se někdy nešukají modelky, ale herečky; ne že by na tom záleželo. Třeba to u bohatých Američanů rezonuje jinak, ale u malého čecháčka soukromý tryskáč s polonahými modelkami zrovna soucit nebudí, jakkoliv prázdný vnitřní život mají dle Bushnellové tihle chudáčci mít.