Oscar Wilde
Zločin lorda
Artura Sevila – Lord Arthur Savile's Crime – 1891
Na večírku věští
chiromant Lordu Arturovi z ruky cosi odpudivého, ale nechce mu říci
co. Artur jej později znovu vyhledá a dozví se, že podle chiromanta
má spáchat vraždu. Jako správný gentleman se tak nemůže oženit a
ohrozit blaho své milé, dokud si tuto povinnost neodbude.
Nejprve se
pokusí otrávit svoji starou tetičku, ta však jako na truc zemře
přirozenou smrtí. Druhý pokus vyhodit do povětří děkana z Chichesteru
také selže. Nakonec bloumá smutně nocí, když narazí na chiromanta.
S pocitem hluboké satisfakce jej shodí do řeky a utopí. Ožení se se
svou milou a šťastně spolu žijí.
„Zločin lorda
Artura Sevila“ je humorná próza s rozsahem – podobně jako „Strašidlo
cantervillské“ – delší povídky, resp. kratší novely. Nicméně i na
této krátké ploše v sobě skrývá Wildův jedinečný styl v té nejčistší
podobě.
Svět smetánky je
zobrazen zároveň s pichlavým výsměchem jeho prázdnotě a povrchnosti,
ale zároveň také s atraktivně dekadentní elegancí tohoto prostředí.
Humor je jemný a inteligentní, často sympaticky cynický, ale nikdy
ne žlučovitý či zatrpklý. Postavičky příběhu pak působí někdy
omezeně, někdy groteskně, nikdy však zle či prohnile – a díky tomu
je to čtení stále příjemné, místy až rozpustilé, nikdy neupadající
k přízemnosti moralizování.