Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Ira Levin Rosemary má děťátko – Rosemary’s Baby – 1967 Rosemary Woodhouseová se s manželem Guyem, začínajícím hercem, přistěhuje do starého činžovního domu Bramfordu. Jejich sousedé, staří manželé Castavetovi, jsou velmi ochotní, někdy až vlezlí, ale Guy se s nimi rychle spřátelí a Rosemary si na ně také po čase zvykne. Jen Rosemaryin přítel Hutch má o Bramfordu pochyby. Na jeden dům se v něm totiž odehrálo až příliš podivných věcí – bydleli tu například sestry Trenchovy, které jedly malé děti, nebo satanista Adrian Marcato. Guy získá díky nečekanému oslepnutí svého hereckého rivala roli v nadějném filmu. Zničehonic také zatouží po dětech, ačkoliv dříve o ně moc nestál. Rosemary si naplánuje vhodný termín pro početí, v daný den se jí však udělá špatně po zákusku od Castavetových a musí si jít lehnout. Zdá se jí, že ji znásilňuje nějaký netvor, a ráno se probudí celá poškrábaná. Guy se jí přizná, že se trochu opil, dostal chuť na sex a hlavně nechtěl propásnout vhodný den pro početí. O pár dní později si Rosemary zajde k doktoru Hillovi, mladému gynekologovi, a zjistí, že je těhotná. Castavetovi ji však přesvědčí, aby přešla k jejich známému, doktoru Sapirsteinovi. Hutch začne mít jisté podezření na Castavetovy, skončí však v komatu dříve, než se stihne s Rosemary sejít. Před smrtí přijde ještě na pár chvil k vědomí a nechá Rosemary vzkaz, aby si k němu domů zašla pro knihu o čarodějnictví. Rosemary se z knihy doví, že v černé magii se za nejmocnější substanci považuje krev novorozence, a také jí dojde, že Roman Castavet je anagramem jména Adrian Marcato – Roman je ve skutečnosti jeho syn. Začne mít také podezření, že Castavetovi si Guye získali tím, že mu svými kouzly pomohli v kariéře. Rozhodne se utéct, ale brzy ji polapí. Porodí ve svém bytě, ale Guy se Sapirsteinem jí tvrdí, že dítě zemřelo při porodu. Rosemary však věří, že její dítě žije, a podaří se jí vklouznout do bytu Castavetových. Dítě je opravdu živé a zdravé, ale nikdo jej nehodlá použít k přivolání Satana – její dítě je totiž Satan sám. Rosemary se rozhodne malého Satánka zabít, ale nakonec nedokáže zabít vlastního syna. Alespoň si usmyslí, že jej bude vychovávat, jak nejlépe bude umět. „Rosemary má děťátko“ je napínavý a velmi čtivý horor, který je netypický zejména zasazením do naprosto normálního prostředí. Nicméně atmosféra je tak ještě tísnivější, než kdyby se děj odehrával v zatuchlých sklepeních kdesi pod Vatikánem.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Ira Levin

Rosemary má děťátko – Rosemary’s Baby – 1967

Rosemary Woodhouseová se s manželem Guyem, začínajícím hercem, přistěhuje do starého činžovního domu Bramfordu. Jejich sousedé, staří manželé Castavetovi, jsou velmi ochotní, někdy až vlezlí, ale Guy se s nimi rychle spřátelí a Rosemary si na ně také po čase zvykne. Jen Rosemaryin přítel Hutch má o Bramfordu pochyby. Na jeden dům se v něm totiž odehrálo až příliš podivných věcí – bydleli tu například sestry Trenchovy, které jedly malé děti, nebo satanista Adrian Marcato.

Guy získá díky nečekanému oslepnutí svého hereckého rivala roli v nadějném filmu. Zničehonic také zatouží po dětech, ačkoliv dříve o ně moc nestál. Rosemary si naplánuje vhodný termín pro početí, v daný den se jí však udělá špatně po zákusku od Castavetových a musí si jít lehnout. Zdá se jí, že ji znásilňuje nějaký netvor, a ráno se probudí celá poškrábaná. Guy se jí přizná, že se trochu opil, dostal chuť na sex a hlavně nechtěl propásnout vhodný den pro početí.

O pár dní později si Rosemary zajde k doktoru Hillovi, mladému gynekologovi, a zjistí, že je těhotná. Castavetovi ji však přesvědčí, aby přešla k jejich známému, doktoru Sapirsteinovi. Hutch začne mít jisté podezření na Castavetovy, skončí však v komatu dříve, než se stihne s Rosemary sejít. Před smrtí přijde ještě na pár chvil k vědomí a nechá Rosemary vzkaz, aby si k němu domů zašla pro knihu o čarodějnictví.

Rosemary se z knihy doví, že v černé magii se za nejmocnější substanci považuje krev novorozence, a také jí dojde, že Roman Castavet je anagramem jména Adrian Marcato – Roman je ve skutečnosti jeho syn. Začne mít také podezření, že Castavetovi si Guye získali tím, že mu svými kouzly pomohli v kariéře. Rozhodne se utéct, ale brzy ji polapí. Porodí ve svém bytě, ale Guy se Sapirsteinem jí tvrdí, že dítě zemřelo při porodu.

Rosemary však věří, že její dítě žije, a podaří se jí vklouznout do bytu Castavetových. Dítě je opravdu živé a zdravé, ale nikdo jej nehodlá použít k přivolání Satana – její dítě je totiž Satan sám. Rosemary se rozhodne malého Satánka zabít, ale nakonec nedokáže zabít vlastního syna. Alespoň si usmyslí, že jej bude vychovávat, jak nejlépe bude umět.

„Rosemary má děťátko“ je napínavý a velmi čtivý horor, který je netypický zejména zasazením do naprosto normálního prostředí. Nicméně atmosféra je tak ještě tísnivější, než kdyby se děj odehrával v zatuchlých sklepeních kdesi pod Vatikánem.