Cormac McCarthy
Cesta – The Road
– 2006
Děj knihy se
odehrává v Severní Americe po blíže neurčené katastrofě. Zem je
pokrytá popelem, zvířata a rostliny vymizely, zbylí lidé se většinou
živí kanibalismem. Otec se synem se plahočí pustou krajinou,
přežívají na jídle, které naleznou po cestě v troskách civilizace, a
úzkostlivě se schovávají před tlupami kanibalů.
Pokračují stále
na jih, prchajíce před zimou a doufajíce, že na jihu bude situace
jakýmkoliv způsobem lepší. Vedou krátké, strohé hovory; není už moc
co říci, o čem vyprávět. Muž se v chlapci snaží budit vůli
pokračovat, jít dál. Snaží se jej chránit před hrůzami současného
světa, často jej utěšuje, že oni jsou „ti dobří“.
Často hladoví,
někdy dokonce již skoro pozbývají naděje na přežití. Jejich jediným
společníkem je vozík plný zásob, se kterým se plahočí dále cestou na
jih. Vysilující a bezútěšná pouť je jen zřídka přerušena okamžiky
radosti, o to však silnějšími a dojemnějšími.
Otcův stav se
zhoršuje, v záchvatech kašle vykašlává čím dál více krve. Ví, že už
nebude moci jít o moc dále. Má v plánu syna zastřelit, aby netrpěl
ještě více sám. Doplahočí se na břeh oceánu, ten je však stejně
mrtvý jako zbytek světa. Pokračují dále na jih, otec však již dál
nemůže. Umírá v jeskyni, syna však o život připravit nedokáže
(ačkoliv ten jej o to prosí) a naléhá na něj, aby šel dál. Chlapec
nakonec vyrazí a brzy jej objeví „dobrý“ muž, který také cestuje na
jih se svou rodinou a vezme jej s sebou.
„Cesta“ je
jedinečná kniha. Působivá až drtivá. Skličující a varující. O
kořenech lidskosti, o zoufalství a naději.
McCarthyho styl
je tomu přizpůsoben, v původní verzi vynechává apostrofy, čárky ve
větách i uvozovky. Dialogy jsou strohé, v jednoduchém, prostém
jazyce. Popisy mrtvé země a vůbec všech detailů naopak v jazyce
bohatém, strašidelně magickém, který akcentuje hrůzy, co popisuje.
(Bohužel, výše
zmíněný bohatý jazyk mi čtení dosti znepříjemnil, což ovšem není
vina autora, ale moje, že jsem se zrovna do této knihy pustil
v angličtině. Některá slova ani v běžných slovnících nejsou, jiná
vznikla spojením dvou slov v jedno pro potřeby zpustošeného světa.)
Příběh spolu s
kontrasty ve vypravěčském stylu vytváří neobyčejně silný zážitek.
Ačkoliv „Cesta“ rozhodně není čtení pro děti (a asi i nejednoho
dospělého) a mělo by se před ní snad raději varovat, nedá se
nedoporučit.