Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Vladimír Neff Prsten Borgiů – 1975 „Prsten Borgiů“ přímo navazuje na román „Královny nemají nohy“. Hlavním hrdinou příběhu je opět pohledný a inteligentní mladík Petr Kukaň z Kukaně, který se po svém neúspěchu ve Strambě opět snaží napravit svět. Petr si uvědomí, že Kámen mudrců, který kdysi vyrobil jeho otec, byl ukryt v pažbě pušky, kterou dlouhá léta nosil při sobě. Při útěku ze Stramby se mu však zlomila a právě pažbu na místě zanechal. Petr se tedy vydává zpět ke strambským branám a ke své radosti nalézá více než postačující množství všemocného prášku. Za zlato, které pomocí Kamene vyrobí, si koupí ostrůvek Monte Chiara poblíž Itálie a začne budovat vlastní armádu. Se svým plánem na sjednocení Evropy se však svěří svému bývalému příteli Giovannimu, který jej již dříve zradil. Petr však nevidí, jak by Giovannimu mohla další zrada prospět. Ačkoliv Giovanni je skutečně odhodlán Petrovi pomoci, spíše omylem plán vyzradí, takže se o něm dozví nakonec i sám papež. Tomu se představa ateistického dobrodruha korzujícího Evropou příliš nezamlouvá a pošle list tureckému sultánovi, že by mu vůbec nevadilo, kdyby ostrůvek Monte Chiara byl napaden. Turecké loďstvo ostrov doslova srovná se zemí – zapálením budov na ostrově totiž dojde k výbuchu posledních zbytků Kamene mudrců. Petr je odveden do Turecka jako otrok, souhrou okolností a řečnického nadání se mu však povede získat si sultánovu náklonnost. Začne reformovat zaostalou správu země i její armádu, ne aby Evropu napadl, ale aby v ní udržel mír. Schyluje se totiž k celoevropské válce a Petr doufá, že turecká hrozba by ji mohla odvrátit. Později se dozvídá, že Giovanni získal vlivné postavení na francouzském dvoře a opět škodí Petrovým plánům, jak může. Petr se vydává do Francie, kde se jej snaží sprovodit ze světa kdekdo a nakonec končí v zajetí. Podaří se mu však vyklouznout a pomstít se Giovannimu. Vrací se do Turecka, za dobu jeho nepřítomnosti byl však sultán zavražděn a Petrovy pokrokové snahy, u majetnějších obyvatel nepříliš populární, zadupány do země. Turecká hrozba je tedy zažehnána a Evropa se může směle pustit do třicetileté války. Nejsilnější stránkou „Prstene Borgiů“ je stejně jako u prvního dílu vytříbený styl, pro který samotný už stojí za to knihu číst. Příběh je tentokráte kompaktnější, na druhou stranu je až příliš mnoho místa věnováno přípravám a zákulisním piklům. Děj je tak trochu statický a posunuje se dopředu spíše skokově. Ve srovnání s prvním dílem je tedy „Prsten Borgiů“ o něco slabší, ale platí o něm v podstatě to samé – příjemná, odpočinková četba, která rozhodně neurazí.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Vladimír Neff

Prsten Borgiů – 1975

„Prsten Borgiů“ přímo navazuje na román „Královny nemají nohy“. Hlavním hrdinou příběhu je opět pohledný a inteligentní mladík Petr Kukaň z Kukaně, který se po svém neúspěchu ve Strambě opět snaží napravit svět.

Petr si uvědomí, že Kámen mudrců, který kdysi vyrobil jeho otec, byl ukryt v pažbě pušky, kterou dlouhá léta nosil při sobě. Při útěku ze Stramby se mu však zlomila a právě pažbu na místě zanechal. Petr se tedy vydává zpět ke strambským branám a ke své radosti nalézá více než postačující množství všemocného prášku.

Za zlato, které pomocí Kamene vyrobí, si koupí ostrůvek Monte Chiara poblíž Itálie a začne budovat vlastní armádu. Se svým plánem na sjednocení Evropy se však svěří svému bývalému příteli Giovannimu, který jej již dříve zradil. Petr však nevidí, jak by Giovannimu mohla další zrada prospět. Ačkoliv Giovanni je skutečně odhodlán Petrovi pomoci, spíše omylem plán vyzradí, takže se o něm dozví nakonec i sám papež. Tomu se představa ateistického dobrodruha korzujícího Evropou příliš nezamlouvá a pošle list tureckému sultánovi, že by mu vůbec nevadilo, kdyby ostrůvek Monte Chiara byl napaden. Turecké loďstvo ostrov doslova srovná se zemí – zapálením budov na ostrově totiž dojde k výbuchu posledních zbytků Kamene mudrců.

Petr je odveden do Turecka jako otrok, souhrou okolností a řečnického nadání se mu však povede získat si sultánovu náklonnost. Začne reformovat zaostalou správu země i její armádu, ne aby Evropu napadl, ale aby v ní udržel mír. Schyluje se totiž k celoevropské válce a Petr doufá, že turecká hrozba by ji mohla odvrátit.

Později se dozvídá, že Giovanni získal vlivné postavení na francouzském dvoře a opět škodí Petrovým plánům, jak může. Petr se vydává do Francie, kde se jej snaží sprovodit ze světa kdekdo a nakonec končí v zajetí. Podaří se mu však vyklouznout a pomstít se Giovannimu. Vrací se do Turecka, za dobu jeho nepřítomnosti byl však sultán zavražděn a Petrovy pokrokové snahy, u majetnějších obyvatel nepříliš populární, zadupány do země. Turecká hrozba je tedy zažehnána a Evropa se může směle pustit do třicetileté války.

Nejsilnější stránkou „Prstene Borgiů“ je stejně jako u prvního dílu vytříbený styl, pro který samotný už stojí za to knihu číst. Příběh je tentokráte kompaktnější, na druhou stranu je až příliš mnoho místa věnováno přípravám a zákulisním piklům. Děj je tak trochu statický a posunuje se dopředu spíše skokově. Ve srovnání s prvním dílem je tedy „Prsten Borgiů“ o něco slabší, ale platí o něm v podstatě to samé – příjemná, odpočinková četba, která rozhodně neurazí.