Mark Frost
Přísně tajný cíl
– The Second Objective – 2007
Nacistické
Německo prohrává druhou světovou válku. V posledním záchvěvu se
pokusí prorazit spojenecké armády ofenzivou v Ardenách. Hitler nechá
vycvičit speciální brigádu, která se má vydávat za americkou a
proniknout do týlu nepřítele. Nejprve jsou vyslány týmy, které mají
zajistit mosty a jiná strategická místa, aby německá vojska mohla
rychle postupovat. Pět z těchto týmů je však vybráno ještě pro
další, mnohem speciálnější akci.
Hlavním hrdinou
knihy je německý voják Bernie Oster. Jeho rodiče emigrovali do
Ameriky, kde se Bernie také narodil. Před druhou světovou válkou se
však vrátila celá rodina domů do Německa. Bernie je přinucen
účastnit se Hitlerovy mise, má však v plánu dezertovat, jak jen se
dozví o druhém cíli. Velitel jeho týmu, psychopatický důstojník von
Leinsdorf, který předtím sloužil ve vyhlazovacím táboře v Dachau, si
akci a zabíjení přímo užívá. Když jsou zraněni dva členové jeho
týmu, chladnokrevně je zastřelí, aby za sebou nenechával stopy.
Dále pokračuje
jen s Berniem a i jeho málem zastřelí. Usoudí však, že by se mu mohl
ještě hodit, a tak jej ušetří. Brzy se jim však po stopě pouští
houževnatý detektiv Grannit. Podaří se mu zatknout jeden
z předsunutých týmů a zjistit vše o jejich misi. Dozví se i o druhém
cíli – je jím atentát na generála Eisenhowera.
Bernie později
von Leinsdorfa opouští a pomáhá Grannitovi. Von Leinsdort však
vraždí bez mrknutí oka a co chvíli mění převleky. Podaří se mu
dostat až do Versailles, kde je Eisenhower v podstatě vězněn pro své
vlastní bezpečí. Vystřelí na něj, ale mine, protože jej v téže
chvíli napadne Grannit. Toho von Leinsdorf těžce postřelí, je však
definitivně zastaven Berniem, který do něj vyprázdní zásobník.
Grannit Bernieho jako špeha nakonec neudá a v závěru knihy se z nich
stávají nejlepší přátelé.
„Přísně tajný
cíl“ působí navenek jako laciná, braková literatura. Skutečnost je
však trochu odlišná; byť ne zas tolik. Podle přebalu knihy se čtenář
skoro bojí, že se Hitler bude paktovat s pekelnými mocnostmi. Příběh
je však překvapivě střízlivý a v mnoha ohledech i inspirovaný
skutečnými událostmi (či „skutečnými“ dohady).
Mnohem větším
problémem je však Frostův styl. Těžko říct, jak moc knize ublížil
překlad, ze kterého chyby pramenící z otrockého převedení do češtiny
přímo čiší. Nicméně pouze v překladu to jistě není. Frostův popis
situací je totiž dosti chaotický sám o sobě a brání tak pohodlné,
ničím nerušené četbě. Což je docela protivné, protože „Přísně tajný
cíl“ je typická „jednohubka“. Další vadou na kráse je občasná
patetičnost, se kterou se Frost snaží postihnout charaktery postav.
Strohost by v těchto ohledech slušela knize rozhodně více.
„Přísně tajný
cíl“ je však i přes výše zmíněné vady velmi zábavné a napínavé
čtivo, které by se dalo jednoduše popsat jako slabší verze „Dne pro
Šakala“. Von Leinsdorf a Šakal jsou si v postupech velmi podobní,
jen kulisy jsou jiné. Nevím, jestli se chtěl Frost k této klasice
přihlásit, ovšem v knize jsou místa, která vypadají až nápadně jako
odkazy – ať už jde o obrázek De Gaulla (Šakalova cíle), který se
rozplývá Berniemu před očima, když pozbývá vědomí, či von
Leinsdorfův převlek za válečného veterána s falešnou medailí
koupenou v obchodě se suvenýry.