Philip Kindred
Dick
Převtělení
Timothy Archera – The Transmigration of Timothy Archer – 1982
Hned na začátku
knihy vypravěčka příběhu, Angel Archerová, snacha známého biskupa
Timothyho Archera, v podstatě vyzradí všechen děj – jak tři lidé, na
kterých jí v životě záleželo nejvíce, postupně zemřeli. Napětí tímto
tedy vyprchává, nicméně si tím autor otevírá více prostoru k úvahám
– čtenář je v takovém případě vnímá mnohem pozorněji, protože už ví,
k čemu se schyluje. Navíc tak kniha působí až mrazivě osudově.
Biskup Archer je
typický myslitel; čas od času se pro nějakou myšlenku nadchne, aby
ji zase v zápětí odhodil, žije odtržený od reality obyčejných lidí
ve svém světě myšlenek. Díky inteligenci a vzdělanosti však dokáže
tyto myšlenky podsouvat i jiným, což se později ukáže jako velice
nebezpečné.
Prvním náznakem
nadcházející tragédie je biskupovo seznámení s Angelinou kamarádkou
Kirsten. Brzy na to už spolu vesele spí, což pro biskupa není zrovna
něco, čím by se měl chlubit, a tak svůj vztah musí všemožně
utajovat. Jeff, Angelin manžel, na Kirsten jednak žárlí, protože mu
„krade“ otce, jednak se do ní sám zamiluje. Když biskup s Kirsten
odjede do Anglie zkoumat nově objevené svitky, Jeff se ze zoufalství
zastřelí.
Od té doby si
vezme biskup do hlavy, že jej Jeff chodí ze záhrobí navštěvovat;
napíše o tom dokonce knihu, kterou si definitivně zničí kariéru
v církvi. Později jeho posedlost dojde až tak daleko, že se rozhodne
s Jeffem spojit přes médium. Tak se dozvídá, že on i Kirsten brzy
zemřou.
Kirsten skutečně
trpí vážnou chorobou a nakonec se předávkuje prášky. Biskup chce
odjet pátrat v poušti po jistých důkazech o začátcích křesťanství a
snaží se přesvědčit Angel, aby jela s ním. Ta však nakonec volí
raději realitu před vykonstruovaným světem cizích myšlenek a
prázdných slov a odmítá. Biskup se v poušti ztratí a zemře – jediné
Angel se tak podařilo přežít.
Angel se později
setkává s Kirsteniným duševně narušeným bratrem Billem, který o sobě
tvrdí, že se do něj nastěhoval duch Timothyho Archera. Angel je
odhodlána se o něj starat a pomáhat mu vrátit se do reality – a
vlastně i sobě.
„Převtělení
Timothyho Archera“ je Dickovou poslední knihou. Typově se jedná o
filozofický román, který by se dal přiřadit k ostatním dílům jeho
pozdní tvorby jako „Valis“ nebo „Božská invaze“, nicméně neobsahuje
téměř žádné nadpřirozené nebo vědeckofantastické prvky, čímž je zase
blízký serióznímu „Králi úletů“.
Stejně jako
většina Dickových románů se i tento čte velice rychle a příjemně.
Některé úvahy a jejich závěry mi sice přišly poněkud nedomyšlené,
přesto se ve většině případů jedná o velice zajímavé problémy.
Drtivý je pak přechod, kde od akademických problémů sklouzne až
k existenciálním otázkám; takové momenty se pak čtenáři velice
snadno dostanou pod kůži.
Ačkoliv
z počátku jsem byl k románu spíše skeptický, nakonec musím
konstatovat, že patří rozhodně do lepší poloviny Dickovy
bibliografie. Velice pronikavě se věnuje otázkám dobrovolného
sebeklamu, jeho vlivu na okolí, problému vzdělání pro vzdělání,
obecně obtížnosti jakéhokoliv vnímání reality. Nechci tvrdit, že se
jedná o nějaké velkolepé dílo, ze kterého by si člověk odnesl nový
světonázor; Dickovy je vlastní právě tápaní, vlastní nevědomost a
ztracenost. Přínos knihy je v tom, že čtenáře nutí myslet. Mně to
stačí.