Píseň o
Rolandovi – La Chanson de Roland – The Song of Roland – 11. – 12.
století
Karel Veliký již
sedm let válčí ve Španělsku se Saracény. K úplnému vítězství mu však
ještě zbývá dobýt pevnost Zaragozu, kde sídlí muslimský král
Marsilius. Saráceni vidí, že v poli se s Karlem měřit nemohou a
rozhodnou se udržet si zemi lstí. Předstírají, že se chystají
podvolit francké vládě a přijmout křesťanství, jen aby přiměli Karla
odjet domů a rozpustit armádu.
Karel tuší
zradu, nicméně se rozhodne do Zaragozy vyslat svého posla. Nechce
však pověřit tímto úkolem nikoho ze svých nejbližších rytířů, neboť
již dříve nechal Marsilius posly popravit. Roland, králova pravá
ruka, Marsiliovi nevěří a nabídne se sám, Karel však odmítne
riskovat jeho život. Roland tedy navrhne na tuto práci svého otčíma
Ganelona. Ten Rolanda nemá zrovna v lásce a myslí si, že se jej
takto snaží zbavit, což ještě přiživí jeho nenávist.
Ganelon přednese
Marsiliovi královy požadavky a málem kvůli tomu přijde o život.
Marsilius si však nakonec uvědomí, že Ganelon udělá cokoliv, aby se
pomstil Rolandovi, a dohodne se s ním na zrádném plánu. Ganelon
přesvědčí Karla, že saracénské sliby jsou míněny vážně, a Karel se i
s vojskem vrací do Francie. Ganelon navíc zařídí, aby Roland vedl
zadní voj. Správně totiž tuší, že Rolandovi jeho hrdost nedovolí
zavolat Karla o pomoc, a věří, že bez svých nejbližších rytířů již
Karel nebude chtít pokračovat v tažení.
Marsilius
napadne zadní voj a Roland boj přijme. Neméně ctnostný, ovšem mnohem
moudřejší rytíř Olivier mu radí, aby zatroubil na svůj roh Olifant a
přivolal Karla zpět, Roland však odmítá. Ačkoliv čelí nezměrné
přesile, vrhá se znovu a znovu do boje. Když však vidí, že z jeho
vojska již téměř nic nezbývá, uvědomí si svou bláhovost a na Olifant
zatroubí – ne proto, že by ještě doufal v záchranu, ale aby Karel
pomstil jejich smrt. Zaduje však příliš silně a praskne mu tepna na
spánku. Pokračuje však v boji tak zuřivě, že se Španělé rozprchnou.
Ač v boji nezraněn, záhy brzy umírá.
Karel Veliký se
vrací a nachází Rolandovu mrtvolu. Rozpráší Marsiliovo vojsko,
vzápětí se však ve Španělsku vylodí obrovská armáda emíra Baliganta.
Karel však poráží i jeho a vrací se na své sídlo do Cách, aby
potrestal zrádce Ganelona.
„Píseň o
Rolandovi“ je jedna z nejstarších památek starofrancouzské
literatury, skutečnými událostmi se však inspirovala jen velmi
volně. Každá z postav představuje určitý morální postoj a v průběhu
děje se již nevyvíjí. Nicméně to vlastně ani nevadí, hrdinskou
atmosféru to naopak ještě posiluje.
„Píseň o
Rolandovi“ je krásná, hrdinská a monumentální, ale nesmí se u ní moc
myslet. Příběh totiž obsahuje řadu nelogičností a nedomyšleností.
Příjemné je, že vyprávění je srozumitelné a až na popisy zbroje
jednotlivých postav také svižné. Bohužel druhá část, ve které Karel
poráží Baliganta, je nudná až schematická, postrádá napětí i
stylovost části první.