Herbert George
Wells
Neviditelný –
The Invisible Man – 1897
Ambiciózní vědec
Griffin objeví způsob, jak zneviditelnit hmotu. Jeho finanční
situace je však nevlídná, se svým výzkumem se nikomu svěřit nechce,
takže nakonec vyzkouší preparát sám na sobě. Doufá ve fantastické
výsledky a skutečně se mu podaří se dokonale zneviditelnit. Ovšem
pohádkovost tohoto cíle vezme brzy za své, Griffin s hořkostí
zjišťuje, že mu vlastně k ničemu v reálném životě není – kromě
přepadání lidí.
Zoufale se snaží
najít protilék, dojdou mu ale peníze a musí se dát na zločineckou
kariéru. Nicméně ani ta se mu moc nevede, jeho výbušná, nepřátelská
povaha jej zavede do mnoha potyček. Nakonec se rozhodne ovládnout
kraj hrůzovládou nezastavitelných vražd, což je jediné, pro co mu
neviditelnost poskytuje zásadní výhodu. Při pronásledování své oběti
je však odhalen a nakonec utlučen rozběsněným davem.
Nemohu si
pomoci, ale starosvětská scifi pro mě prostě mají své nezaměnitelné
kouzlo. Nejsou totiž ještě tak odlidštěná a přeplácaná jako mnohá
moderní díla. „Neviditelný muž“ není sice premisou příliš odvážný
ani v kontextu ostatních Wellsových děl, nicméně civilní zpracování
má v sobě cosi půvabného.
Při setkávání
Griffina s barvitými figurkami anglického venkova se vybaví i
vzdálená podobnost s Wildeovým „Strašidlem cantervillským“, kterému
je svou laskavou ironičností blízké. Nicméně s postupem děje a
sílící brutalitou Griffinova chování tato podoba mizí a Wells buduje
vypjaté finále se smutným koncem pochybného hrdiny.
Jistou výtku,
která je společná všem Wellsovým scifi, si zaslouží styl psaní,
který je sice podrobný a pečlivý, bohužel však také celkem
kostrbatý, což vlastní čtení trochu znepříjemňuje. Nicméně je to jen
drobná vada na kráse této oddychové záležitosti.