Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	David Weiss Nahý jsem přišel na svět – Naked Came I – 1963 Kniha je z principu románovým životopisem pojednávajícím o Augustu Rodinovi, jednom z nejslavnějších sochařů všech dob. A to jak o jeho životě osobním, tak o tvorbě jeho nejzásadnějších děl. V první části je Auguste dítětem bez vloh prakticky pro cokoliv, jen s obsedantní potřebou stále něco čárat. Jeho otec je z něj zklamaný, a dětství tak není pro Augusta úplně veselé. Podaří se mu však dostat na státní školu pro umělce, kde se jej ujme mistr Lecoq, který v Augustovi odhalí talent a i do budoucna je pro něj jakousi vůdčí osobností. Auguste se sice nikdy nedostane na akademii krásných umění, ale začne sám tvořit, najde si družku/služku Rose (či spíš ona jeho), která mu ze začátku stojí modelem pro jeho první díla, postupně se zlepšuje, a i když je ze začátku oficiální kritikou pronásledován, i to se relativně brzy změní. Již za svého života je pak Auguste prohlášen „národním pokladem“. V osobním životě dominuje zvláštní, spíše jednostranný vztah s Rose, četné milenecké vztahy, které jsou snad pro Augustovu tvorbu nezbytné, a také zklamání z jediného umělcova syna, z něhož se vyklube budižkničemu a alkoholik. V závěru svého životu Rodin odkáže své dílo státu a usiluje o zřízení muzea, kde by tato díla byla po jeho smrti vystavena. „Nahý jsem přišel na svět“ je sice vcelku dlouhá, ale také dobře čtivá kniha. Čtenář od ní dostane, co by tak od beletrizované biografie čekal, tedy v informační rovině se dozví dost o umělci i jeho nejvýznačnějších dílech, procesu tvorby, jeho vztazích a současnících. Na druhou stranu v rovině umělecké nemohu říci, že bych byl z knihy příliš nadšen. Vlastně na ní není nic vyloženě špatného, ale působí velmi řemeslným dojmem, styl je všední až průměrný (což je vzhledem k látce, která se probírá, trochu škoda, jelikož výsledný efekt pak není zdaleka tak jímavý jako např. u „Kamene a bolesti“, kde Michelangelovo zápolení a proces tvorby mají úplně jinou hloubku) a postavy jsou poněkud ploché, vlastně nemají opravdovou motivaci, jen myslí a konají v rámci předem vytyčených mantinelů, stále stejně, bez překvapení a občas také bez logických důvodů. Je však otázka, do jaké míry je toto poplatné snaze co nejvíce se přiblížit realitě Rodinova života – je možné, že jeho romantické vztahy byly opravdu tak bez dynamiky, na rohu ulice narazil na bláznivě oddanou vesničanku, která mu do konce život bude sloužit, ač se k ní bude chovat jako k hadru atp. – nicméně četba je to pak místy trochu iritující. Ačkoliv jsem výše spíše kritizoval, celkový dojem je přesto dobrý a kniha boduje jednoduše tím, že se z ní čtenář dozví dost o životě a díle Augusta Rodina, což jí nikdo neodpáře. Pokud se však na ni budeme dívat jako na samostatné literární dílo, jedná se dle mého názoru jen o velmi lehký nadprůměr.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

David Weiss

Nahý jsem přišel na svět – Naked Came I – 1963

Kniha je z principu románovým životopisem pojednávajícím o Augustu Rodinovi, jednom z nejslavnějších sochařů všech dob. A to jak o jeho životě osobním, tak o tvorbě jeho nejzásadnějších děl.

V první části je Auguste dítětem bez vloh prakticky pro cokoliv, jen s obsedantní potřebou stále něco čárat. Jeho otec je z něj zklamaný, a dětství tak není pro Augusta úplně veselé. Podaří se mu však dostat na státní školu pro umělce, kde se jej ujme mistr Lecoq, který v Augustovi odhalí talent a i do budoucna je pro něj jakousi vůdčí osobností.

Auguste se sice nikdy nedostane na akademii krásných umění, ale začne sám tvořit, najde si družku/služku Rose (či spíš ona jeho), která mu ze začátku stojí modelem pro jeho první díla, postupně se zlepšuje, a i když je ze začátku oficiální kritikou pronásledován, i to se relativně brzy změní. Již za svého života je pak Auguste prohlášen „národním pokladem“.

V osobním životě dominuje zvláštní, spíše jednostranný vztah s Rose, četné milenecké vztahy, které jsou snad pro Augustovu tvorbu nezbytné, a také zklamání z jediného umělcova syna, z něhož se vyklube budižkničemu a alkoholik. V závěru svého životu Rodin odkáže své dílo státu a usiluje o zřízení muzea, kde by tato díla byla po jeho smrti vystavena.

„Nahý jsem přišel na svět“ je sice vcelku dlouhá, ale také dobře čtivá kniha. Čtenář od ní dostane, co by tak od beletrizované biografie čekal, tedy v informační rovině se dozví dost o umělci i jeho nejvýznačnějších dílech, procesu tvorby, jeho vztazích a současnících.

Na druhou stranu v rovině umělecké nemohu říci, že bych byl z knihy příliš nadšen. Vlastně na ní není nic vyloženě špatného, ale působí velmi řemeslným dojmem, styl je všední až průměrný (což je vzhledem k látce, která se probírá, trochu škoda, jelikož výsledný efekt pak není zdaleka tak jímavý jako např. u „Kamene a bolesti“, kde Michelangelovo zápolení a proces tvorby mají úplně jinou hloubku) a postavy jsou poněkud ploché, vlastně nemají opravdovou motivaci, jen myslí a konají v rámci předem vytyčených mantinelů, stále stejně, bez překvapení a občas také bez logických důvodů.

Je však otázka, do jaké míry je toto poplatné snaze co nejvíce se přiblížit realitě Rodinova života – je možné, že jeho romantické vztahy byly opravdu tak bez dynamiky, na rohu ulice narazil na bláznivě oddanou vesničanku, která mu do konce život bude sloužit, ač se k ní bude chovat jako k hadru atp. – nicméně četba je to pak místy trochu iritující.

Ačkoliv jsem výše spíše kritizoval, celkový dojem je přesto dobrý a kniha boduje jednoduše tím, že se z ní čtenář dozví dost o životě a díle Augusta Rodina, což jí nikdo neodpáře. Pokud se však na ni budeme dívat jako na samostatné literární dílo, jedná se dle mého názoru jen o velmi lehký nadprůměr.