Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Ladislav Fuks Pan Theodor Mundstock – 1963 Příběh se odehrává za druhé světové války. Židovské rodiny v Praze jsou postupně posílány do koncentračních táborů a ti, kteří ještě zůstávají, postupně ztrácejí z vidiny nadcházejících hrůz zdravý rozum. Takovým případem je i pan Mundstock, jehož nacistická okupace dovede na pokraj šílenství. Povídá si se svým stínem, chvílemi si dokonce myslí, že má jasnovidné schopnosti a je spasitelem židovského národa. V určité chvíli však nastane u pana Mundstocka zlom a on nachází z bestiálního světa okupace svébytné východisko v metodické přípravě na koncentrační tábor. Od té chvíle je čím dál spokojenější a myslí jasněji. V závěru má i pan Mundstock odjet do koncentračního tábora, cestou na nádraží jej však srazí německé auto. Styl knihy odpovídá nepředstavitelným zvěrstvům holocaustu – je jakoby snový, absurdní, rozostřený. Samotné čekání na utrpení pak působí tisíckrát děsivěji než skutečnost koncentračního tábora jako taková. Tento „závoj šílenství“ se začíná zdvihat s Mundstockovým nalézáním vnitřního klidu v metodické přípravě a je nutno podotknout, že tím kniha hodně ztrácí na svém jedinečném výrazu. Ačkoliv je obsah závažný a hutný, premisa samotná se uprostřed příběhu v podstatě vyčerpává a vyústění sice logicky souzní s absurditou a krutostí holocaustu, ale dějově uspokojivé příliš není – pointa mu sice nechybí, ale mohla přijít mnohem dříve. To v kombinaci s ústupem působivé grotesknosti vede k tomu, že druhá polovina knihy je o něco chudší jak esteticky, tak obsahově. Nicméně celkově se jedná o dílo stále impozantní.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Ladislav Fuks

Pan Theodor Mundstock – 1963

Příběh se odehrává za druhé světové války. Židovské rodiny v Praze jsou postupně posílány do koncentračních táborů a ti, kteří ještě zůstávají, postupně ztrácejí z vidiny nadcházejících hrůz zdravý rozum.

Takovým případem je i pan Mundstock, jehož nacistická okupace dovede na pokraj šílenství. Povídá si se svým stínem, chvílemi si dokonce myslí, že má jasnovidné schopnosti a je spasitelem židovského národa.

V určité chvíli však nastane u pana Mundstocka zlom a on nachází z bestiálního světa okupace svébytné východisko v metodické přípravě na koncentrační tábor. Od té chvíle je čím dál spokojenější a myslí jasněji. V závěru má i pan Mundstock odjet do koncentračního tábora, cestou na nádraží jej však srazí německé auto.

Styl knihy odpovídá nepředstavitelným zvěrstvům holocaustu – je jakoby snový, absurdní, rozostřený. Samotné čekání na utrpení pak působí tisíckrát děsivěji než skutečnost koncentračního tábora jako taková. Tento „závoj šílenství“ se začíná zdvihat s Mundstockovým nalézáním vnitřního klidu v metodické přípravě a je nutno podotknout, že tím kniha hodně ztrácí na svém jedinečném výrazu.

Ačkoliv je obsah závažný a hutný, premisa samotná se uprostřed příběhu v podstatě vyčerpává a vyústění sice logicky souzní s absurditou a krutostí holocaustu, ale dějově uspokojivé příliš není – pointa mu sice nechybí, ale mohla přijít mnohem dříve. To v kombinaci s ústupem působivé grotesknosti vede k tomu, že druhá polovina knihy je o něco chudší jak esteticky, tak obsahově. Nicméně celkově se jedná o dílo stále impozantní.