Suzanne Collins
Síla vzdoru –
Mockingjay – 2010
Katniss se stává
symbolem revoluce a třináctým okrskem je hojně medializována,
zatímco Peeta je zajat Kapitolem, je mučen a postupně je mu vymyt
mozek tak, že Katniss začne nenávidět.
Rebelům se daří
postupně svrhávat nadvládu Kapitolu v jednotlivých okrscích, až
zbyde jen samotný Kapitol. Peeta je osvobozen, ale kvůli jeho
mentálnímu stavu je celkem nepoužitelný. Katniss je odhodlána zabít
vlastnoručně prezidenta Snowa.
Při útoku na
Kapitol má být Katniss v relativně bezpečné zóně a natáčet televizní
spoty; to se však příliš nenaplní a ve chvíli, kdy je do jejího týmu
přidělen i maniakální Peeta, je Katniss jasné, že i pro vůdce rebelů
již ztratila svou užitečnost a chtějí se jí spíše nenápadně zbavit,
aby se v poválečném období nechtěla snad stát novým prezidentem.
Spolu s
nejvěrnějšími přáteli se Katniss prodírá na vlastní pěst Kapitolem
až ke Snowovu sídlu; po cestě však většina jejích přátel zahyne, a
když dorazí k cíli, stejně svou misi nedokončí, jelikož válečná
fronta již dorazí ke Snowovu sídlu tak jako tak. Katniss je těžce
raněna při bombardování, při kterém zahyne také její mladší sestra.
Jak se později
ukáže, za bombardování nevinných lidí ve skutečnosti může vůdkyně
rebelů. Katniss má slavnostně popravit zatčeného Snowa, ale místo
toho zastřelí svým lukem právě vůdkyni rebelů. Nakonec je
deportována do svého rodného dvanáctého okrsku, který se zbytky jeho
původních obyvatel snaží obnovit. Peeta se uzdravuje a v epilogu
dokonce zplodí s Katniss několik roztomilých potomků.
Upřímně řečeno,
snažit se přetlumočit děj závěrečného dílu této trilogie je
nefalšované utrpení. Plusem aspoň je, že oproti druhému dílu ubylo
nanicovatého váhání mezi hezounem Galem a dobrotivým Peetou –
kupodivu v této rovině nastal posun k zajímavějším a emocionálně
uvěřitelným polohám.
Nicméně nosná
zápletka je v první půli mechanická až běda (aneb osvobozujeme jeden
distrikt za druhým), zatímco v druhé půli eskaluje do naprosté
nemyslnosti (mise Katniss zabít prezidenta, která nemá žádný smysl
krom toho, že zemře většina sympatických postav, či zběsile
překomplikovaná konspirace na odstranění Katniss). Přitom se vše
ještě tváří velice, velice vážně, asi jako dějiny holokaustu.
Se sympatickým
prvním dílem v podstatě toto zakončení nemá společného nic (resp.
nic dobrého). Literárně se opět jedná o výtvor na úrovni slohového
cvičení žáka střední školy, který tentokráte není dostatečně vyvážen
ani napínavým obsahem. Nicméně je to právě „rozuzlení“ děje, které
nasazuje trilogii korunku stupidity.
Na jednu stranu
se sice dá říct, že dějově je kniha rozhodně plnější než
překlenovací díl druhý, na stranu druhou však většina dějových linek
nedochází uspokojivého završení. A epilog se zjevně inspiroval u
Harryho Pottera – minimálně je stejně otravný. V souhrnu tak spíše
lituji, že jsem vůbec sérii číst začal, a ještě více, že jsem v ní
pokračoval.