Michael Crichton,
Richard Preston
Micro – 2011
Skupina studentů
se vydává na exkurzi na Havaj do pokrokové firmy Nanigen, jejímž
hlavním zaměřením je průzkum biologických vzorků nejmenších
živočichů či rostlin. To by ani nebylo tak zajímavé, jako způsob,
kterým tohoto dosahují. Pomocí magnetického tensorového pole totiž
dokáže Nanigen cokoliv – včetně živoucích bytostí – libovolně
zmenšit.
Jedním ze
skupiny studentů je Peter Jensen, jehož bratr Eric je
viceprezidentem Nanigenu. Ten náhle za podivných okolností zmizí a
policie jej pokládá za mrtvého. Peter konfrontuje Drakea, prezidenta
společnosti, kterého podezřívá, že stojí za zmizením jeho bratra;
Peter se nemýlí, nicméně psychopatický Drake Petera a všechny svědky
(tj. ostatní studenty a jednoho zaměstnance) obratem zmenší v
tensorovém generátoru. Ti po určitých peripetiích skončí uprostřed
lesa na Havaji.
Studenti se
pokusí pod velením Petera vymyslet plán, jak v mikrosvětě přežít a
najít cestu zpět do Nanigenu k opětovnému zvětšení. Vražední
mravenci, vosy, déšť, netopýři či dokonce Drakeovi pohunci však
skupinu sužují a nakonec přežijí z původních osmi lidí pouze dva
studenti, Rick a Karen, kteří se sice vždy nenáviděli, ale během
dobrodružství v mikrosvětě se podivuhodně sblíží. (K překvapení
čtenáře tak je opravdu zabit Peter, v podstatě do onoho osudného
okamžiku hlavní postava knihy.)
Rickovi s Karen
se nakonec podaří objevit Erica, který se skrývá před Drakem, jež se
jej opravdu pokusil zabít. Nanigen totiž vyvinul (zmenšil) vražedné
miniroboty, jež Drake hodlá prodat kupci, který nejvíce zaplatí.
Tito roboti jsou vzhledem ke své velikosti prakticky nezastavitelní.
Eric se s Drakem setkává v laboratoři; je napaden bezpečnostními
mikro-roboty, ale nakonec se mu podaří uniknout a roboti místo něho
rozcupují samotného Drakea. Rick a Karen jsou zvětšeni do normální
velikosti. Karen je však odhodlána najít do smrtelného, ale úžasného
mikro-světa cestu zpět.
„Micro“ je
poslední knihou Michaela Crichtona, kterou bohužel nestihl již
dopsat. Dokončení tak bylo svěřeno Richardu Prestonovi. Podstatné je
především to, že dvojí autorství na knize není poznat. „Micro“ je
přesně tím starým známým Crichtonem jako třeba „Jurský park“ – v
podstatě jde o návrat k příběhovějšímu, akčnějšímu – v podstatě
literárnějšímu – pojetí oproti posledním knihám, které byly
koncipovány spíše edukativně než zábavně (nejvíce to platí asi u
„Next“, kde si v podstatě na příběh ani nejsem schopen vzpomenout).
Těm, kteří
Crichtonovy techno-thrillery znají, v podstatě může výše uvedené
stačit. Pro ostatní – je to chytré, je to zábavné, fantastické,
velice napínavé a čtivé. Příjemné také je, že ačkoliv si čtenář
myslí, že další vývoj jasně předvídá a už vidí jasná klišovitá
rozuzlení, kniha mu dá facku a svede děj trochu jinam. Pravda,
vyvrcholení knihy nakonec dojde přesně tam, kam by čtenář čekal,
nicméně např. smrt Petera šokuje, stejně jako putování studentů po
mikro-džungli skýtá mnohá překvapení. Také potěší, že osudy
některých vedlejších postav nejsou zcela doslovně ukončeny, takže
zůstává prostor i pro čtenářovu spekulaci.
Ve zkratce je
tak jedině dobře, že „Micro“ bylo dokončeno a vydáno. Crichtonovu
dílu rozhodně nedělá ostudu a čtenáře jednoznačně potěší.