Vítězslav
Nezval
Manon
Lescaut – 1940
Rytíř des Grieux
je rozhodnut stát se knězem. Setkává se však s půvabnou dívkou Manon,
do které se na první pohled zamiluje. Manon, kterou rodiče posílají
do kláštera, jeho city opětuje a prchají spolu do Paříže.
Manon sice des
Grieuxe doopravdy miluje, ale nevadí ji ani flirtovat s postaršími
pány, od kterých dostává peníze na svůj rozmařilý životní styl.
Zklamaný des Grieux ji opouští a dává se na kněžskou dráhu, později
se však znovu setkají a usmíří se. Manon se ale opět nechá zlákat
bohatstvím a navazuje povrchní vztah se zámožným staříkem Duvalem.
Ten nakonec pochopí, že Manon s ním flirtuje jen pro peníze, a chce
se jí pomstít. Mladý pár se pokusí najít zastání u Duvalova syna,
ten však také podlehne kráse Manon a začne se jí dvořit. To des
Grieux nevydrží a nechá jej unést.
Mladý kněz
Tiberge, des Grieuxův vychovatel a přítel, prozradí Duvalovi, že
Manon je v bytě jeho syna. Policie zatkne Manon jako podvodnici,
díky Tibergově přímluvě je však des Grieux zproštěn viny. Manon je
vyhoštěna do Ameriky a des Grieux ji na cestě věrně doprovází.
Tiberge, aby odčinil svou vinu, se jim potají snaží zajistit co
nejlepší zacházení. Manon umírá v krčmě v Havru, předtím však ještě
naposledy vyzná des Grieuxovi lásku.
„Manon Lescaut“
je dramatizací stejnojmenného románu abbé Prévosta. Jestli si něco
zaslouží vyzdvihnout, je to rozhodně Nezvalův cit pro jazyk, verše
jsou melodické a plynule na sebe navazují, a přesto neztrácejí na
smysluplnosti. Příběh samotný je sice hezký, ale místy je zbytečně
komplikován nepodstatnými kličkami a detaily.