Pierre Boulle
Most přes řeku
Kwai – The Bridge on the River Kwai – 1952
Příběh knihy se
odehrává za druhé světové války v Thajsku okupovaném Japonci. Aby
mohli Japonci rychleji postupovat, je nutno vystavět železniční
trať, jejímž nejnáročnějším bodem je přemostění řeky Kwai. Na stavbu
mostu jsou nasazeni zajatí angličtí vojáci, práce však pokračují jen
velmi pomalu. Plukovník Nicholson si na Japoncích vynutí hlavní
slovo nad stavbou mostu a přiměje své vojáky, aby přestali práci
sabotovat a místo toho do ní vkládali co největší nadšení. Nicholson
tak chce svým způsobem dokázat velikost evropské civilizace,
důslednost a nezlomnost pravého britského ducha.
Britská armáda
se rozhodne most zničit a podstatně tak zbrzdit postup japonských
jednotek směrem k Indii. Do oblasti je vyslána speciální tříčlenná
jednotka, složená ze zkušeného vojáka Shearse, lingvisty Wardena a
čerstvě vycvičeného ženisty Joyce, která most podminuje. Aby
destrukce byla úplná, musí jeden z nich počkat na první vlak, který
se svou vahou postará o to, co výbušniny nezvládnou. Joyce o tento
úkol velmi stojí a Shears mu jej nakonec také svěří.
Kwai však
nečekaně poklesne a výbušniny se dostanou nad hladinu. Nicholson si
jich všimne a vydá se situaci prověřit s japonským plukovníkem.
Joyce podřízne japonského plukovníka a varuje Nicholsona, že most
bude brzy zničen. Nicholson však nehodlá nechat svůj výtvor vyhodit
do vzduchu a na Joyce se vrhne. Když Shears pochopí absurdnost
situace, vydá se Joyceovi na pomoc, než však přeplave řeku, už se
břeh hemží japonskými vojáky. Aby uchránil druhy od nelidského
japonského vězení, začne Warden pálit z připravených minometů.
Shearse, Joyce i Nicholsona roztrhají výbuchy na kusy.
Děj knihy je
především v první polovině hodně utahaný, postavy jsou ploché a
jaksi neživé. Mezi ty lepší stránky románu patří sugestivní líčení
vypjatých okamžiků, ale k zachránění celkového dojmu to rozhodně
nestačí.