Andrzej
Sapkowski
Krev elfů – Krew
elfów – 1994
Zaklínač Geralt zachrání malou Ciri ze Cintry zničené válkou. Ze
Ciri se vyklube vnučka původní vladařky Cintry, a jako by toho
nebylo málo, také protagonistka neurčitého proroctví. Geralt si tak
vezme Ciri za schovanku a učí ji bojovému umění, nicméně po čase
začne být krátký na její magické vlohy. Požádá proto o pomoc dvě
čarodějky, nejprve rozvernější Triss, a poté – s trochou zdráhání
kvůli společné minulosti – i mocnější Yennefer.
Geralta se snaží kdosi zabít, místní mocipáni kují pikle, co se
Cintrou, až dojdou k závěru, že by jim všem bylo lépe, kdyby se Ciri
nikdy nenašla, a rozhodnou se na toto dohlédnout. Za humny číhá
nilfgaardská armáda (místní nacisti) a Ciry se pomalu učí s Yennefer...
„Krev elfů“ je vcelku zábavný, byť poněkud kostrbatě napsaný román z
neuhlazeného fantasy světa. S tolkienovskou high fantasy příjemně
kontrastuje jistou kontroverzí a brutálností, ale přesto občas sjede
do kolejí těch nejvyježděnějších klišé, když se od všedních strastí
zaklínačů snaží vykreslovat politické hrátky.
Celkově je to docela pohodové čtení, kterému nejvíce škodí to, že se
v knize vlastně vůbec nic nestane, tím méně na jejím konci; ale tak
snad bude s dalšími díly v tomto ohledu lépe. Jako úvod pro
seznámení s postavami, které pak vystupují v herním Zaklínači 3, je
knížka ideální – jen je trochu smutné, že co do scénáře je hra
rozhodně sofistikovanější a kniha připomíná spíše zdařilou fan
faction. Ať tak, nebo tak, číst se to dá a to je hlavní.