William
Shakespeare, John Fletcher
Jindřich VIII. –
The Famous History of the Life of King Henry the Eight – 1613
Děj hry se
odehrává v době, kdy se Jindřich VIII. seznámí s Annou Boleynovou a
rozhodne se zbavit své současné ženy Kateřiny. O stát se stará
velice schopný kardinál Wolsey, který si však svým arogantním
chováním a hromaděním majetku dělá nové nepřátele den co den.
Wolsey usiluje o
papežský stolec, ale mezitím se jeho kariéra v mžiku rozsype na
kousíčky – jednak za to může soupis jeho majetku, který se
nedopatřením dostane do rukou krále, jednak odmítavý postoj ke
královu sňatku s Annou Boleynovou. Kateřina také prožívá pád ze
svého důstojného postavení a je odsunuta do ústraní.
V závěru je
slaveno narození Alžběty, které arcibiskup věští skvělou budoucnost
a líčí ji jako nedostižnou vladařku.
„Jindřich VIII.“
není v podstatě plnohodnotná hra – jistá míra účelové oslavnosti
z ní přímo čiší. Nedá se ani jednoznačně zařadit mezi ostatní
Shakespearova dramata z anglických dějin – na to se odehrává
v příliš blízké minulosti a vlastní postava krále se hry účastní
spíše jako pozorovatel, který jen zřídka do děje zasáhne shůry.
Navíc je Jindřich VIII. vylíčen jako jednostranně kladná postava a
vzorný král, což se v ostatních případech prakticky nestává.
Hře také chybí
zásadnější sdělení – spíše jen líčí historické události (byť bez
historické věrnosti, ale přece jen se drží skutečnosti v porovnání
s ostatními hrami pevněji), předvede několik okázalých obrazů a
v závěru opěvuje vládu královny Alžběty. Nicméně hlubší motiv je
přítomen v jisté míře také – jsou jím úvahy o pravdě a jejím
překrucování v očích veřejnosti a následný strmý pád dříve
neochvějně postavených hrdinů hry.
Je to dost na
to, aby hra nebyla jen prkenným přehráním dějin a nenudila, ale
k nadšení to na druhou stranu také nestačí. A je to velká škoda
zejména proto, že z tohoto historického období mohl Shakespeare
vykouzlit mnohem více. Takto hra připomíná spíše zrychlený televizní
seriál „Tudorovci“ a bohužel za ním celkově vzato zaostává.