Euripidés
Ifigenie v Tauridě
– Ιφιγένεια εν Ταύροις – Iphigeneia in Tauris – 414 př.n.l.
Orestes, štvaný
Líticemi, se se svým přítelem Pyladem vydává na cestu do Tauridy. Má
za úkol získat z nebe spadlou sochu bohyně Artemidy – jedině pak
dojde klidu. V Tauridě jsou však cizinci dle zákona rituálně
obětováni. Kněžka v Artemidině chrámu je však Orestova sestra
Ifigenie, kterou sem jako dítě zanesla bohyně Artemis.
Ačkoliv zprvu
netuší, že jeden z cizinců je její bratr, rozhodne se jednoho z Řeků
ušetřit a využít jako posla. Orestes s Pyladem se přou o to, kdo má
zemřít – ani jeden nechce přítele nechat padnout, aby se sám
zachránil. Orestes nakonec vítězí, přesvědčí Pylada, aby se vrátil
domů. Ifigenie se však později dozví, že jeden z cizinců je její
bratr a rozhodne se jim pomoci utéct i se sochou Artemidy. Místní
král Thaos je chce stíhat, Athéna jej ale přiměje, aby Řeky
nepronásledoval.
Příběh je hezký,
to ano, ale zakončení je takové nijaké, bez napětí či zajímavého
rozuzlení. Jde jen o část většího mýtu o Orestovi a tak je nutno hru
brát. Nicméně proti „Hippolytovi“ je „Ifigenie v Tauridě“ jednoduše
nevýrazná.