Ira Levin
Hoši z Brazílie
– The Boys from Brazil – 1976
V Jižní Americe
se sejdou nacističtí pohlaváři, kteří nebyli dosud polapeni. Většina
z nich si už jen spokojeně žije z nakradených peněz, doktor Mengele
však má jiné plány. Nejenže stále věří ve vítězství árijské rasy,
dokonce i vede ďábelský projekt, který má pomoci nastolit Čtvrtou
říši.
Nicméně o
skutečné podstatě projektu ví jen málokdo a Mengele bývalým esesákům
pouze sdělí, že musí v určitých intervalech zabít dohromady
devadesát čtyři pětašedesátiletých mužů ve státních službách.
K Mengeleho
smůle je však jejich schůze odposlouchávána a její obsah se donese
až k Yakovu Liebermannovi, světoznámému lovci nacistů. Ten s touto
potrhlou historkou, které chybí jakýkoliv motiv, nemůže moc udělat.
Podaří se mu však přesvědčit přítele novináře, aby mu nechal zasílat
zprávy o úmrtích pětašedesátiletých státních zaměstnanců.
Některé případy
se rozhodne sám prověřit, nenalezne však sebemenší důvod, proč by se
kterýkoliv z těchto mužů měl stát cílem nacistické pomsty. U
posledního případu ale narazí na podezřelou okolnost – naprosto
stejné dítě, syna zemřelého, jaké již u jednoho případu viděl.
Liebermann se
postupně dovtípí, že chlapci jsou adoptovaní a že je stvořil
v Brazílii sám Mengele. A nejsou to klony nikoho jiného než Adolfa
Hitlera. Rodiny byly pečlivě vybrány tak, aby se charakter dětí
tvaroval podobně jako charakter Hitlerův. Proto museli i ve stejné
době přijít o otce.
Když Mengeleho
nacističtí kolegové ztratí odvahu v akci pokračovat, pokusí se
Liebermanna sám zabít. Podaří se mu jej však jen postřelit – sám je
paradoxně zabit dobrmany, jež na něj vypustí jeden z malých Hitlerů.
Liebermann se tak dostane k seznamu všech klonovaných dětí, raději
jej však sám zničí – nechce chlapce ani nechat zabít židovskými
jednotkami, ani k nim přitahovat pozornost, která by z nich mohla
udělat právě to, o co se Mengele snažil.
Příběh má jednu
podstatnou vadu – chybí mu gradace. To nejlepší se odehraje brzy na
začátku a znovu se kniha vzchopí až při střetnutí Mengeleho s Liebremannem.
Nicméně samotná zápletka je velmi přitažlivá, neporažení esesáci,
profesionální vraždy, ďábelské plány a nesmrtelný Hitler – to
všechno snad ani zklamat nemůže.
Navíc Levinův
vypravěčský styl je příjemně kultivovaný a nedá se mu mnoho vytýkat.
Ale také není výjimečný. A to platí i pro celou knihu.