Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Umberto Eco Foucaultovo kyvadlo – Il pendolo di Foucault – Foucault’s Pendulum – 1988 Hlavním hrdinou románu je mladík Casaubon, student vysoké školy. Jednoho dne se v baru seznámí s Belbem, který pracuje v nakladatelství Garamond, a dají se spolu do řeči. Vyjde najevo, že Casaubon píše disertační práci o templářích, a Belbo mu nabídne, že ho vezme do nakladatelství, kde má zrovna schůzku s jedním nadšencem do templářských konspirací, plukovníkem Ardentim. Ardenti si přinese opis poselství, které se dle jeho názoru vztahuje k odkazu templářů, ačkoliv v něm několik slov chybí. Belbo se jeho domněnkám spíše vysmívá a nakonec ho pošle do nakladatelství Manuzio, které vydává méně seriózní díla a shodou náhod patří stejnému majiteli. Od té doby však začnou Belbo, jeho kolega Diotallevi a Casaubon spřádat Plán, všeobjímající konspirační teorii, ve které nechybí ani Praha za Rudolfa II. a která vlastně paroduje historii světa. Nějaký čas po dokončení školy přijme Casaubon místo v Garamondu a ještě více se pohrouží do Plánu. Doberou se až k tellurickým proudům, ze kterých pramení veškerá moc, a jejich zřídlo má ukázat v určitý čas Foucaultovo kyvadlo v Conservatoire, pařížském technickém muzeu. Chybí jim už jen vhodná mapa, kterou by pod kyvadlo dali. Diotalleviho zdravotní stav se zhorší a lékaři zjistí, že má rakovinu. Diotallevi, přesvědčený žid, to chápe jako trest za překrucování skutečnosti, přepisování tóry. Jistá skupina okultistů však přijme jejich Plán, jako by byl skutečný, a unesou Belba. Casaubon se za ním vydá do Conservatoire, kde o půlnoci dojde k sešlosti oněch okultistů. Snaží se z Belba dostat, jakou mapu mají použít, dokonce zabijí jeho přítelkyni. Belbo to samozřejmě neví a nakonec je oběšen na kyvadle. Casaubon uteče z Paříže a odjede do Belbova domu, kde sepisuje své paměti, než si pro něj přijdou jako pro Belba. „Foucaultovo kyvadlo“ je složitá, dlouhá a výborně napsaná kniha, vedle které působí „Šifra mistra Leonarda“ jako hodně chudý příbuzný, který sice nabízí rychlejší tempo a více akce, ale po obsahové stránce se s Kyvadlem rovnat nemůže.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Umberto Eco

Foucaultovo kyvadlo – Il pendolo di Foucault – Foucault’s Pendulum – 1988

            Hlavním hrdinou románu je mladík Casaubon, student vysoké školy. Jednoho dne se v baru seznámí s Belbem, který pracuje v nakladatelství Garamond, a dají se spolu do řeči. Vyjde najevo, že Casaubon píše disertační práci o templářích, a Belbo mu nabídne, že ho vezme do nakladatelství, kde má zrovna schůzku s jedním nadšencem do templářských konspirací, plukovníkem Ardentim. Ardenti si přinese opis poselství, které se dle jeho názoru vztahuje k odkazu templářů, ačkoliv v něm několik slov chybí. Belbo se jeho domněnkám spíše vysmívá a nakonec ho pošle do nakladatelství Manuzio, které vydává méně seriózní díla a shodou náhod patří stejnému majiteli.

            Od té doby však začnou Belbo, jeho kolega Diotallevi a Casaubon spřádat Plán, všeobjímající konspirační teorii, ve které nechybí ani Praha za Rudolfa II. a která vlastně paroduje historii světa. Nějaký čas po dokončení školy přijme Casaubon místo v Garamondu a ještě více se pohrouží do Plánu. Doberou se až k tellurickým proudům, ze kterých pramení veškerá moc, a jejich zřídlo má ukázat v určitý čas Foucaultovo kyvadlo v Conservatoire, pařížském technickém muzeu. Chybí jim už jen vhodná mapa, kterou by pod kyvadlo dali. Diotalleviho zdravotní stav se zhorší a lékaři zjistí, že má rakovinu. Diotallevi, přesvědčený žid, to chápe jako trest za překrucování skutečnosti, přepisování tóry.

            Jistá skupina okultistů však přijme jejich Plán, jako by byl skutečný, a unesou Belba. Casaubon se za ním vydá do Conservatoire, kde o půlnoci dojde k sešlosti oněch okultistů. Snaží se z Belba dostat, jakou mapu mají použít, dokonce zabijí jeho přítelkyni. Belbo to samozřejmě neví a nakonec je oběšen na kyvadle. Casaubon uteče z Paříže a odjede do Belbova domu, kde sepisuje své paměti, než si pro něj přijdou jako pro Belba.

            „Foucaultovo kyvadlo“ je složitá, dlouhá a výborně napsaná kniha, vedle které působí „Šifra mistra Leonarda“ jako hodně chudý příbuzný, který sice nabízí rychlejší tempo a více akce, ale po obsahové stránce se s Kyvadlem rovnat nemůže.