Sofoklés
Électrá –
Ηλέκτρα – Electra – konec 5. století př. n. l.
Na začátku hry
truchlí Élektrá nad násilnou smrtí svého otce Agamemnóna, jehož
zabila její matka Klytaiméstra se svým milencem Aigisthem. Již
dlouhá léta se Électrá oddává nářkům a v podstatě nežije, stále jen
doufá, že se vrátí její bratr Orestés a pomstí svého otce.
Když posel
přinese zprávu, že Orestés zemřel při závodech koňských spřežení,
Électřin zármutek se zmnohonásobí; zato Klytaiméstra s Aigisthem se
radují. Orestés však není mrtev, pouze užil lsti, aby se dostal do
paláce. Odhalí svou totožnost Électře, která po dlouhých letech
zažívá pocity štěstí. Dostojí svým slibům a pomstí otce – zavraždí
jak svou matku, tak Aigistha.
„Électrá“ se od
ostatních Sofokleových dramat liší především větším důrazem na
vnitřní svět a motivaci hrdinky. Její žal, sice správný, ale
bezúčelný, je postaven do kontrastu se zbabělou, ale rozumnou
poddajností její sestry Chrýsothemidy.
Vlastní příběh
je dosti krátký a působí spíše jako část příběhu než celek. Hodně se
již stalo, a hodně také ještě stane. To dává hře trochu fádní
příchuť – v podstatě zde chybí výraznější zápletka. Přesto je však „Électrá“
velmi zajímavé dílo, které přinejmenším poskytuje náměty
k přemýšlení.