Edgar Allan
Poe
Dobrodružství A. G. Pyma – The Narrative of Arthur Gordon Pym – 1838
Mladík Arthur
Gordon Pym se spolu se svým opilým kamarádem Augustem vydají na
moře, zastihne je však bouře, a nebýt kolem plující lodi, také by se
už nevrátili. Tento zážitek v Arthurovi místo toho, aby jej
odstrašil, vzbudí neukojitelnou touhou po moři a dobrodružstvích.
Proti vůli
rodičů se Arthur vloudí na loď Augustova otce, kde se v podpalubí
schová, než bude loď moc daleko na to, aby se kvůli němu vracela.
Mezitím však na lodi vypukne vzpoura a většina odpůrců je pobita.
Arthur nalezne spojence v Dirku Petersovi, indiánovi, který se
vzbouřenci jejich cíle nesdílí. Podaří se jim znovu převzít velení
lodi, bouře ji však silně poškodí, takže z ní v podstatě zbude jen
plovoucí vrak.
Zbytek posádky,
tedy Arthur, August, Peters a jediný přeživší vzbouřenec Parker, se
snaží z podpalubí dostat nějaké potraviny, jejich úsilí je však
bezúspěšné. Situace dojde tak daleko, že se rozhodnou sníst jednoho
z nich. Los padne na Parkera, který s nápadem sám přišel, a zbytek
trosečníků se do něj hladově pustí. August později zemře na následky
poranění, které utrpěl při boji se vzbouřenci. Arthur a Peters jsou
nakonec zachráněni lodí plující na lov tuleňů.
S touto lodí
cestují směrem k jižnímu pólu. Objeví ostrov plný divochů, se
kterými naváží kontakt. Kapitán se s nimi chystá obchodovat, divoši
však jeho družinu vlákají do pasti a zachrání se jen Arthur s Petersem.
Podaří se jim zmocnit se jedné z kanoí divochů a pokračují dále na
jih, až doplují k podivné obří bílé bytosti. Zde vyprávění končí,
jelikož pan Pym nedávno zesnul a nestačil své paměti dopsat.
Děj je v první
polovině celkem zajímavý, svižný a korunovaný tísnivou atmosférou,
v mnohém se podobá Stevensonovu „Ostrovu pokladů“. Druhá půlka však
co do kvality hodně polevuje, z děje se stává spíše nudný popis
fantastických končin za polárním kruhem, navíc plný faktografických
nesmyslů i v přístupnějších končinách.