Henry James
Daisy Millerová
– Daisy Miller – 1878
Mladý Američan
Winterbourne se ve švýcarském lázeňském městečku setkává s půvabnou,
ale velmi nespoutanou Daisy Millerovou. Jeho tetička, představitelka
nejvyšší americké smetánky, o ní nemá valné mínění, stejně jako o
její rodině.
Winterbourne je
však dívkou příliš okouzlen, aby ji pustil jen tak z hlavy. Když na
zimu odjíždí paní Millerová i se svou dcerou do Říma, vydává se brzy
za nimi. Tam jej však čeká nemilé překvapení; mladá Američanka
koketuje s místními krasavci a v očích úzkoprsé americké společnosti
velmi klesá.
Ačkoliv se
domníval, že Daisy opětovala jeho náklonnost, přivítá jej velmi
netečně a raději tráví čas s pohledným, i když společensky nevhodným
Italem. Když na tento pár narazí při pozdní procházce v Koloseu,
definitivně si o Daisy pomyslí to nejhorší a dává jí to také dobře
znát.
Ještě ji varuje
před římskou horečkou, zdrcená Daisy však odjíždí domů nedbajíc na
své zdraví. Brzy nato nemoci podlehne. Winterbourne se pak dozvídá,
že její poslední slova patřila jemu a že nebyla nijak zkažená, spíše
jen nesvázaná společenskými měřítky.
„Daisy
Millerová“ je kratičká novela psaná sice trochu komplikovaným a
šroubovaným, ale zároveň velmi kultivovaným a ve výsledku příjemně
elegantním stylem. Příběh ve čtenáři však zanechává poněkud
rozpačité pocity, nevzchopí se k žádné větší pointě či poselství.
Důležitou roli
zde sice hraje zobrazení společenských předsudků a pohledu Američanů
na evropskou kulturu, nicméně z většiny působí dosti kulisově a
povrchně. Spíše tedy jde jen o náladové, smutně paradoxní vyprávění.
Nenadchne, neurazí.