Albert Camus
Cizinec –
L’Étranger – The Stranger – 1942
Hlavní postavou
knihy je alžírský úředníček Mersault, člověk, kterého nic nezajímá,
všechno je mu jedno a od společnosti, která mu nemá co nabídnout,
ani nic nečeká. Kniha začíná pohřbem hrdinovy matky, kterou Mersault
kdysi dal do útulku pro přestárlé, jelikož potřebovala celodenní
péči a stejně už si neměli co říci. Při pohřbu neprojevuje žádné
emoce a brzy nato naváže povrchní vztah s bývalou kolegyní Marií.
Skamarádí se
s pasákem Raynoldem, který jej zaplete do svých plánů, protože se
chce pomstít jedné dívce. To se mu nakonec také podaří a dívku
surově zbije. Raynoldovi se však chce pomstít dívčin bratr, Arab,
který ho se svou partou sleduje. Mersault se s Raynoldem a s Marií
vydá na pláž, kde narazí na Araba, prví konflikt však skončí bez
vážnějších zranění. Poté se Mersault jde projít, narazí na Araba a
téměř bezdůvodně jej zastřelí.
Při soudním
líčení je neustále poukazováno na Mersaultovu bezcitnost,
neschopnost litovat svých činů a nepřizpůsobivost společenským
zákonům. Je odsouzen k trestu smrti, před popravou však dochází
ke smíření se světem.
Román je v prvé
řadě o odcizení člověka v absurdním světě a svým pojetím patří do
existencialismu. Děj je však dost líný a celkově mě kniha moc
nezaujala, byť psychické pochody hlavního hrdiny jsou celkem
zajímavé.