Victor Hugo
Chrám Matky
boží v Paříži – Notre-Dame de Paris – The Hunchback of Notre Dame –
1831
Hlavním hrdinou
knihy je hrbatý a hluchý zvoník Quasimodo, který byl od dětství
vychováván knězem Frollem. Frollo se bláznivě zamiluje do cikánky
Esmeraldy a pokusí se jí s Quasimodem unést. Jejich plány však
překazí vojenská hlídka, Quasimodo je zatčen a odsouzen k trestu na
pranýři. Jediný, kdo s ním má soucit, je právě cikánka Esmeralda.
Esmeralda se
zamiluje do pohledného kapitána Phoeba. Frollo, který se stále snaží
cikánku získat pro sebe, přepadne Phoeba a vinu shodí na Esmeraldu.
Esmeralda je zatčena, když jí však dá na výběr mezi ním a šibenicí,
volí raději šibenici. Z té ji v poslední chvíli zachrání Quasimodo a
unese ji do chrámu Matky boží, kde má právo asylu.
Soud se však
rozhodne toto právo obejít, což vyvolá bouřlivou reakci u tuláků,
kteří se vydají dobýt chrám a odvést Esmeraldu do bezpečí. Quasimodo
si jejich úmysly však špatně vyloží a zuřivě chrám brání. Frollo
využívá zmatku a Esmeraldu unáší, opět jí dává na výběr mezi ním a
smrtí, a ona opět volí smrt. Frollo ji předá vojákům, kteří ji
oběsí. Když Quasimodo vidí, jak se Frollo na popravu dívá a bláznivě
se směje, shodí jej z věže a zmizí neznámo kam. Později je jeho tělo
nalezeno v hrobce, jak objímá zesnulou Esmeraldu.
Román se mi
líbil, nicméně některé pasáže mi vyloženě vadily – například
třicetistránkový popis Paříže, který se najednou vetře do rozjetého
děje, mi přijde celkem nevhodný. Chápu, že Čech by udělal totéž,
pokud by psal o Praze, ale zaplácat tím desítky stran je opravdu
přehnané.