Čtenářský deník

	Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež
Home Čtenářský deník Maturitní otázky Jiné materiály Odkazy Guestbook E-mail	Suzanne Collins Vražedná pomsta – Catching Fire – 2009 Kniha navazuje bezprostředně na události prvního dílu série („Aréna smrti“). Katniss s Peetou jsou sice oslavováni jako vítězové her, nicméně jejich netradiční vítězství je jednotlivými oblastmi vnímáno spíše jako akt vzpoury proti Kapitolu. Prezident Snow vyhrožuje Katniss, že se musí co nejvíce snažit náladu ve společnosti při svých vystoupeních uklidnit, nicméně i přes její upřímnou snahu se situace spíše ještě více zhoršuje. Jako odstrašující příklad jsou pak u výročních Hladových her změněna pravidla tak, že se do arény mají znovu vypravit vítězové předešlých ročníků. Peeta s Katniss se tak opět dávají do boje proti reprezentantům ostatních oblastí. Situace je však tentokráte odlišná, neboť se velmi záhy spojí s několika dalšími bojovníky, a tedy se jim daří přežívat celkem bez větších potíží a bojují spíše s nástrahami arény než s ostatními reprezentanty. Když už zůstává naživu jen osm soutěžících, Katniss cítí, že se jejich spojenectví s dalšími účastníky musí zákonitě brzy rozpadnout. Nicméně díky promyšlenému plánu – do kterého ani Katniss, ani Peeta nebyli zasvěceni – se podaří jejich skupině sabotovat energetické pole uzavírající arénu a Katniss s několika dalšími jsou zachráněni vzbouřenci z 13. oblasti, která byla veřejně považována za vyhlazenou. Katniss je totiž symbolem revoluce, a proto na jejím přežití vše závisí. Peeta je však zajat Kapitolem a jejich domovská 12. oblast srovnána se zemí. „Catching Fire“ (už u prvního dílu mi překlad názvu přišel poněkud stupidní, ale v tomto případě se k použití názvu v české distribuci skutečně nedonutím) je v podstatě výplňkem mezi prvním a třetím dílem série, přičemž i na velmi krátkém rozsahu působí poněkud nesourodě. Kniha má v podstatě tři části – první polovinu knihy stráví Katniss bědováním nad svým osudem, oplakáváním toho, že nemůže být kvůli veřejnému obrazu se svou pravou láskou, arogantním slizounem Galem, zatímco když se mirkodušínovský Peeta smíří s tím, že jej Katniss nemiluje, Katniss zase začne litovat toho, že spolu nemohou být doopravdy... ve zkratce je to velmi dementní červená knihovna pro desetileté holčičky, sem tam nedejbože protknutá náznaky sociální kritiky. V dalších přibližně dvou pětinách se odehrávají výroční Hladové hry – a zde se kniha konečně rozjede, začne být zábavná, kreativní a napínavá. Třetí část pak tvoří krátký dovětek, kde Katniss její herní „mentor“ Haymitch vysvětluje, co se vlastně dělo v okolním světě, zatímco byla v aréně, a proč nebyla do celého plánu zasvěcena (což bolestně nedává smysl). Tedy rozbředlá první polovina, zábavná druhá a vcelku hořká tečka na závěr, kde si čtenář pomyslí své o násilné konstrukci celé knihy. Přitom by nestálo tolik námahy vymyslet pro stejné události trochu logičtější a snesitelnější vysvětlení. Ale celkově je to stále příjemné odpočinkové čtení, jen upřímně doufám, že třetí díl se vzepne k pořádnému zakončení, jinak toto pokračování vlastně nemá smysl číst.

Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

Suzanne Collins

Vražedná pomsta – Catching Fire – 2009

            Kniha navazuje bezprostředně na události prvního dílu série („Aréna smrti“). Katniss s Peetou jsou sice oslavováni jako vítězové her, nicméně jejich netradiční vítězství je jednotlivými oblastmi vnímáno spíše jako akt vzpoury proti Kapitolu. Prezident Snow vyhrožuje Katniss, že se musí co nejvíce snažit náladu ve společnosti při svých vystoupeních uklidnit, nicméně i přes její upřímnou snahu se situace spíše ještě více zhoršuje.

            Jako odstrašující příklad jsou pak u výročních Hladových her změněna pravidla tak, že se do arény mají znovu vypravit vítězové předešlých ročníků. Peeta s Katniss se tak opět dávají do boje proti reprezentantům ostatních oblastí. Situace je však tentokráte odlišná, neboť se velmi záhy spojí s několika dalšími bojovníky, a tedy se jim daří přežívat celkem bez větších potíží a bojují spíše s nástrahami arény než s ostatními reprezentanty.

            Když už zůstává naživu jen osm soutěžících, Katniss cítí, že se jejich spojenectví s dalšími účastníky musí zákonitě brzy rozpadnout. Nicméně díky promyšlenému plánu – do kterého ani Katniss, ani Peeta nebyli zasvěceni – se podaří jejich skupině sabotovat energetické pole uzavírající arénu a Katniss s několika dalšími jsou zachráněni vzbouřenci z 13. oblasti, která byla veřejně považována za vyhlazenou. Katniss je totiž symbolem revoluce, a proto na jejím přežití vše závisí. Peeta je však zajat Kapitolem a jejich domovská 12. oblast srovnána se zemí.

            „Catching Fire“ (už u prvního dílu mi překlad názvu přišel poněkud stupidní, ale v tomto případě se k použití názvu v české distribuci skutečně nedonutím) je v podstatě výplňkem mezi prvním a třetím dílem série, přičemž i na velmi krátkém rozsahu působí poněkud nesourodě.

Kniha má v podstatě tři části – první polovinu knihy stráví Katniss bědováním nad svým osudem, oplakáváním toho, že nemůže být kvůli veřejnému obrazu se svou pravou láskou, arogantním slizounem Galem, zatímco když se mirkodušínovský Peeta smíří s tím, že jej Katniss nemiluje, Katniss zase začne litovat toho, že spolu nemohou být doopravdy... ve zkratce je to velmi dementní červená knihovna pro desetileté holčičky, sem tam nedejbože protknutá náznaky sociální kritiky.

V dalších přibližně dvou pětinách se odehrávají výroční Hladové hry – a zde se kniha konečně rozjede, začne být zábavná, kreativní a napínavá. Třetí část pak tvoří krátký dovětek, kde Katniss její herní „mentor“ Haymitch vysvětluje, co se vlastně dělo v okolním světě, zatímco byla v aréně, a proč nebyla do celého plánu zasvěcena (což bolestně nedává smysl).

Tedy rozbředlá první polovina, zábavná druhá a vcelku hořká tečka na závěr, kde si čtenář pomyslí své o násilné konstrukci celé knihy. Přitom by nestálo tolik námahy vymyslet pro stejné události trochu logičtější a snesitelnější vysvětlení. Ale celkově je to stále příjemné odpočinkové čtení, jen upřímně doufám, že třetí díl se vzepne k pořádnému zakončení, jinak toto pokračování vlastně nemá smysl číst.