Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

 

Home

Čtenářský deník

Maturitní otázky

Jiné materiály

Odkazy

Guestbook

E-mail

 

Jonas Jonasson

Analfabetka, která uměla počítat – Analfabeten som kunde räkna – The Girl who Saved the King of Sweden – 2013

 

            Nevzdělaná jihoafrická dívka Nombeko se živí uklízením latrín. Jelikož je však vysoce inteligentní, naučí se velmi dobře počítat a nedlouho nato také číst (takže název knihy je vlastně matoucí).  Když se jí začne dařit, srazí ji na ulici opilý inženýr řídící jihoafrický jaderný program. Nombeko pak musí inženýrovi sloužit, aby odčinila škodu, kterou na inženýrově autě způsobila.

            Netrvá dlouho a Nombeko se stává vitálním článkem celého jaderného programu, neboť inženýr krom toho, že je v jednom kuse opilý, je také naprosto neschopný. Nombeko se nakonec podaří uprchnout do Švédska po nepříliš nadšené dohodě s izraelskými špiony, kteří pasou po jaderné bombě.

            Dojde však k maličkému nedorozumění a Nombeko místo svého balíčku s osobními věcmi obdrží náklad s atomovou bombou. V tu chvíli začíná šílená anabáze, jak se atomové bomby správně zbavit. Nombeko se setkává s bratry Holgery, jejichž pomatený otec utrpěl křivdu od krále a od té doby se snažil pomstít. Holger 1 je stejný idiot jako jeho otec, zatímco Holger 2 je inteligentní a rozumný člověk.

            Nombeko se zamiluje do Holgera 2 a snaží se vést normální život, což ale atomová bomba a idiot Holger 1 svědomitě kazí. Po několika letech se konečně podaří Nombeko setkat s králem a premiérem, kterým se snaží bombu předat. Holger 1 ovšem opět vše pokazí a hodnostáře unese. Nombeko nakonec vychytrale udá bombu do Číny, kde jich přece jen je tolik, že jedna navíc nevadí, a všichni mohou konečně začít žít v rámci možností normální životy.

 

            „Analfabetka“ stylem i obsahem těsně navazuje na předcházející Jonassonovu knihu „Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel“. S tím souvisí i její klady a zápory. Na jednu stranu by se totiž knize dalo vytknout, že v podstatě kopíruje předchozí schéma a Jonasson tak vykrádá sám sebe.

Na druhou stranu je však „Analfabetka“ příběhově kompaktnější a nejsou v ní nesourodé epizodky, které by rušily hlavní dějovou linii. Lepší dojem pak pravděpodobně zanechá ta z knih, kterou vezmete do ruky první, protože bude v té chvíli působit originálněji.

            Ve zkratce se dá říci, že „Analfabetka“ je odlehčené letní čtení plné absurdního severského humoru, které sice nijak neoslní, ale na druhou stranu příjemně zabaví.