Čtenářský deník, maturitní otázky a jiná verbež

 

Home

Čtenářský deník

Maturitní otázky

Jiné materiály

Odkazy

Guestbook

E-mail

 

Lewis Carroll

Alenka v kraji divů, Za zrcadlem, a s čím se tam Alenka setkala – Alice's Adventures in Wonderland, Through the Looking-Glass, and What Alice Found There – 1865, 1871

 

            Podobně jako Medvídek Pú má i tato pohádka dva díly a oba dosti podobné; proto je zhodnotím naráz. Alenka je malá holčička, která ve svých snech prožívá neuvěřitelná dobrodružství. Nicméně nejedná se o obyčejnou pohádku, spíše o imaginativní hříčku s nesmyslem. Příběh postrádá smysluplný děj, události se odehrávají ve snové svázanosti a bez jakékoliv gradace či logického vývoje. Snovost samotná pak nemá daleko k surrealismu.

            V prvním díle Alenka usne a zdá se jí o fantastickém světě, kde zvířata mluví, přírodní zákony a logika neplatí a ona samotná se neustále zvětšuje a zmenšuje, aby se dostala dále po cestě. Celý děj chatrně spojuje bílý králík, který Alenku zaujme hned na počátku a za kterým se pak celou dobu honí. V závěru se Alenka dostává na panství Červené královny, která neustále přikazuje setnout někomu hlavu a podvádí v kroketu. Alenka se následně zúčastní nesmyslného procesu, v jehož průběhu se však probouzí.

            Ve druhém díle si Alenka před usnutím hraje se dvěma koťátky, s bílým a černým. Hloubá nad tím, jaký je asi svět za zrcadlem, které visí nad krbem, a najednou se jí podaří jím projít. Koťátka se v jejím snu promění ve dvě šachové královny odpovídajících barev, Alenka samotná pak v pěšce, který cestuje na osmé políčko, aby se také mohl stát královnou. Pravidla šachu tak dávají příběhu alespoň nějakou osnovu, přesto je však podstatou velmi podobný předchozímu. Na jednu stranu je tak ve své nesmyslnosti o něco spořádanější, na druhou zase nudnější a rozvleklejší.

 

Oba díly se vyznačují poutavou představivostí, absurdním humorem a především originalitou. Co mě však skutečně zarazilo, byla často nesmyslná krutost a násilí. Je sice pravda, že mnohé tradiční pohádky v sobě mají násilí tisíckrát brutálnější, ale tato samoúčelnost zaráží a děsí mnohem více. Celkový dojem je tak dosti rozpačitý.