Sofoklés
Aiás – Αίας –
Ajax – 5. století př. n. l.
Udatný řecký
bojovník Aiás je rozlícen tím, že zbroj po mrtvém Achilleovi
připadla Odysseovi a ne jemu. Tuto křivdu nechce snést a vydává se
zabít jak Odyssea, tak oba vůdce řeckého vojska, Meneláa a
Agamemnona. Bohyně Athéna mu však zastře mysl a Aiás pobije jen
stádo skotu.
Když procitne
z poblouznění, upadá do hořekování, jaká pohana jej potkala. Vojsko
je na něj naštvané, protože pobil jejich kořist, vůdci také, protože
vědí, že chtěl zabít je. Bohové mu také nepřejí pro jeho dřívější
zpupnost. Ačkoliv jej jeho žena prosí, aby myslel také na ni a
nenechával ji na pospas osudu, Aiás spáchá sebevraždu.
Jeho bratr
Teukros chce pohřbít jeho tělo, vůdcové mu to však zakáží. Je
odhodlán protivit se jejich příkazu, díky moudré radě Odyssea, který
Aianta, byť za života ne zrovna přítele, velmi ctí, se však nechá
Agamemnon obměkčit a pohřeb povolí.
„Aiás“ je velmi
povedená tragédie, jejíž silná stránka je však soustředěna především
do první poloviny, kde vystupuje rek sám. Část, kde se pohřbívá jeho
tělo, je spíše navařený dovětek ke stěžejní části dramatu.
Ovšem co se týče
první části, tak ta je velmi dynamická a napínavá, Aiantovo běsnění
a radost z pomsty, kterou však nikdy neprovedl, jeho vystřízlivění a
opětovné upadnutí do šílenství, tentokráte vyvolaného ne božím
zásahem, ale bezvýchodností situace, to vše funguje skvěle. A
především proto stojí za to věnovat hře pozornost.